Národko - materiál dle učebnice

10.9 Zahraniční obchod a vnější ekonomické vztahy v ČSR

- důležité získat nové obchodní partnery zejména z řad nových spojenců – dohodových mocností, nesoulad mezi zahraničně politickou a obchodní orientací ČSR
- dovozní položky: obiloviny, tuky, textilní suroviny, ropa x exportní položky: cukr, uhlí, dřevo, sklo, obuv, strojírenské výrobky, hutní materiál
- zahraničně obchodní vztahy komplikovaly devizové problémy s nimi spojené největší podíl obchodní výměny se uskutečňoval mezi zeměmi zachvácenými hyperinflací (Něm., Rak., Polsko, Maďarsko)
- uplatňovaly se různé přirážky k cenám, odstupňované podle zemí vývozu, poměrně rozšířená celní ochrana, nejvyšší dovozní clo uvaleno na luxusní předměty a na zboží, které ČSR sama vyvážela, naopak velké množství zboží zbaveno celní zátěže – uhlí, suroviny pro průmysl, zem. produkty aj., brzdy vývoj zcela liberalizován (1922)
- síť diplomatických a konzulárních zastoupení, ČSR budovalo, aktivně působili i tzv. zpravodajové min. obchodu
- z hlediska komoditní struktury pro dovoz příznačné vysoké zastoupení surovin a polotovarů, nejvíce se na dovozu podílely rudy, chemické suroviny a ropa, suroviny pro textilní a kožedělný průmysl, potravinářské produkty – pšenice, kukuřice, olejniny, rýže, káva, kakao, tabák, hroznové víno, tropické ovoce, ryby a částečně živá zvířata
- vývoz nejvíce: hotové průmyslové výrobky strojírenské povahy, zbraně a střelivo a zem. stroje, ze zpracovatelského: sklo, porcelán, keramika, výrobky textilního a kožedělného průmyslu, ze zem. produktů chmel a cukr
- změny v komoditní struktuře doprovázely změny v teritoriálním rozložení – od tradičních partnerů se zahraniční obchod měnil ve prospěch spřátelených zemí, tendence diverzifikovat obchodní kontakty i ve prospěch geograficky vzdálenějších zemí, ničivé důsledky hospodářské krize ve 30. letech, pomalé oživování růstu zahraničního obchodu, vývoj 1918-38 úspěšný, výjimku tvoří léta světové hospodářské krize

11 Československo jako část německého válečného hospodářství: Hospodářský vývoj 1938-1945

- 29. 9. 1938 konference v Mnichově ukončila existence svobodného čs. státu, státy si nárokovaly naše území: Sudet (Německo), Těšínsko, Maďarsko J-Slovensko + část Podkarpatské Rusi, čs. území se zmenšilo o 30%, počet obyvatel klesl o více jak 1/3 na 9,7 mil. ČSR přišla o surovinovou základnu, zvláště uhlí a dřevní hmotu, hutě, významné kapacity textilního, sklářského, keramického průmyslu a mnohé další podniky, narušen dopravní systém, rozsáhlé ztráty kvalitní orné půdy, problémem uprchlíci z okupované části republiky, zvýšila se nezaměstnanost
- na Slovensku posílila Hlinkova Slovenská ľudová strana, 14. 3. 1939 vyhlášení samostatného Slovenského štátu, prezidentem Tiso, Podkarpatskou Rus obsadilo Maďarsko a 15. 3. 1939 sem vtrhla armáda fašistického Německa a obsadilo ČSR 16. 3. 1939 vyhlášen Protektorát Böhmen und Mähren Německo zřídilo okupační správu řízenou říšským protektorem (Neurath, Heydrich, Daluege), formálně domácí vláda s prezidentem Háchou, degradovala na výkonný orgán okupační německé správy
- pro Německo důležitý ekonomický potenciál ČSR, zvýšení zbrojní výroby, České zbrojovky vyráběly zbraně světové úrovně, Něm. se zmocnilo výzbroje Čs. armády, ironií osudu v předvečer války značně modernizované
- okupační správa se snažila udržet životní úroveň a soc. smír, dočasně zmírnila cíle své germanizační politiky v protektorátě, válečné řízení hospodářství – rysy: