Národko - materiál dle učebnice

d) v ČSR byla relativně hustá žel. síť, která byla páteří dopravního systému

e) ČSR ztratila přímé spojení s mořem

f) došlo ke značnému poklesu těžby uhlí a produkce oceli

g) vysoký podíl zbrojní výroby na strojírenské produkci vyvolal problém transformace na civilní výrobu

h) existoval velký rozdíl mezi prům. rozvinutými č. zeměmi a Moravou a zaostalým Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, značné rozdíly i ve vzdělanosti obyv.

i) ČSR ztratila tradiční odbytiště pro svoji produkci

j) největší problém = peněžní a měnový systém

10.2 Měnový vývoj po vzniku ČSR

- národní měna = symbolem státnosti chyběly zkušenosti s měnovou emisní politikou, neexistovaly výrobní kapacity pro tisk bankovek, zkušenosti se zajištěním ochrany měny proti padělání a další
- Rašín: 1. ministr financí, prozatím ponechání v oběhu dosavadní R-U měny, vytvoření měnové unie s Rakouskem

- požadavky:
a) účast čs. vládního komisaře ve vedení banky s možností ovlivňovat emisní politiku
b) zákaz lombardu vál. půjček
c) zákaz poskytování úvěru nástupnickým státům bez svolení ostatních zemí
- vedení Rak. nár. banky rezolutně odmítlo a nadále pokračovalo v katastrofické hyperinflační emisní politice
- vláda se rozhodla pro radikální řešení – vytvoření samostatné čs. měny pomocí rychlé peněžní reformy

10.3 Měnová reforma

- text zákona – Rašín, zákon schválen 25. 2. 1919, ozn. č. 84/1919 Sb. Měnová reforma, hl. úkoly:
a) provedení měnové odluky od Rakouska
b) vytvoření vlastní peněžní jednotky
c) potlačení hyperinflace prosazení zvýšení kupní síly peněžní jednotky
- nakonec přijata Rašínova koncepce tzv. okolkování měny – uzavřeny hranice ČSR, zastavena přeprava osob a zboží a uzavřen poštovní styk s cizinou –> 3. 3. 1919 – 9. 3. 1919, na Slovensku do 12. 3. 1919 okolkované bankovky tvořily základ nové čs. měny + neokolkované po ukončení kolkování pozbyly platnosti
- ze 100 koruny okolkováním 1 Kč, z 20 bylo 20 haléřů atd.
- celkem 1700 kolkovacích míst, 15 000 pracovníků, proces řídil měnový odbor Ministerstva financí
- 1. čs. stokorunová státovka dílem Alfonse Muchy, 1. peníze tištěny v zahraničí, ražba kovových mincí později až 1922, 1. mince O. Španiel
- další opatření = zavedení dávky z majetku a přírůstku na majetku

10.4 Stabilizace měnového vývoje

- správou nové měny pověřen Bankovní úřad MF – vykonával všechny fce, které obvykle provádí emisní banka
- měnová politika řízena bankovním výborem – předsedal min. financí + členové významní odborníci z oblastí peněžní teorie a praxe – 10 členný + členství bylo čestnou fcí – Rašín a další odborníci: další vývoj bude spojen se zlatem vytvoření zlaté rezervy + založen zlatý poklad republiky – cestou dobrovolných darů + zákazem vývozu zlatých mincí, nezpracovaného zlata a stříbra
- Rašínova mince – měla připomínat zlaté peníze = zlatý svatováclavský dukát – zájem občanů mimořádný
- Rašínova deflační měnová politika cílila k radikálnímu růstu kupní síly Kč + cenová hladina klesala, vývoj kurzu přes značné výkyvy posiloval, deflační politika dopadala negativně na export, klesala výroba a zaměstnanost, zvyšovalo se soc. napětí velmi tvrdý dopad do bankovního sektoru, ten ztrácel likviditu negativní jevy převážily = vláda měnovou deflační politiku přehodnotila a opustila ji = usnadněno tragickým úmrtím Rašína
- v pol. 20. let se nár. hospodářství ČSR dostávalo do konjunkturální fáze, dařilo se udržovat stabilitu kurzu koruny, saldo platební i obchodní bilance bylo kromě 1931 trvale aktivní, vyrovnané i veř. finance a cenová hladina stabilní