EZP - materiály ke zkoušce 2019

Obecně k insolvenčnímu řízení

- insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně znevýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů
- věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti

- nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

- doručování – zveřejnění v insolvenčním rejstříku → veřejnost informací (Seznam insolvenčních dlužníků a spisů a Seznam insolvenčních správců)

Fáze insolvenčního řízení
1. zahájení insolvenčního řízení a jeho účinky

- vždy na návrh dlužníka či věřitele (=odlišné účinky z hlediska obsahu majetkové podstaty)
- obligatorní podmínky insolvenčního návrhu: ověřený podpis, vylíčení skutkového stavu, připojení listin a přihlášky pohledávky v případě návrhu věřitele

- účinky insolvenčního řízení – zveřejněním vyhlášky o zahájení ins. řízení v insolvenčním rejstříku - dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku, povinnost podat insolvenční návrh mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci

2. rozhodnutí o úpadku

3. rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (v určitých případech spojeno s rozhodnutím o úpadku)

4. rozhodnutí o ukončení insolvenčního řízení

Šikanózní insolvenční návrh

Bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, právo na náhradu takové škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. V pochybnostech se má za to, že insolvenční navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu.

Je-li insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, ručí za splnění náhrady škody nebo jiné újmy společně a nerozdílně členové jeho statutárního orgánu, ledaže prokáží, že bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soud o tom, že insolvenční návrh není podán důvodně, nebo o tom, že není splněn některý z dalších předpokladů stanovených zákonem pro vydání rozhodnutí o úpadku.