EZP - materiály ke zkoušce 2019

• peníze – univerzální uchovatel bohatství a zdroj likvidity, který promazával kola obchodu

• doktrína obchodní bilance – hlavním cílem merkantilistů bylo zajistit, aby měla země exportní přebytky (byli přesvědčení, že rezervy drahých kovů jsou pro národní hospodářství životně důležité), tzv. hra s nulovým součtem – peníze se pouze přerozdělují mezi hráče (co jedni vyhrají, to druzí prohrají) – vyhrávali ti, kteří měli aktivní bilanci

• raný merkantilismus (do pol. 16. stol.) – monetární systém, soustava peněžní bilance

• rozvinutý merkantilismus (do pol. 18. stol.) – manufakturní systém, soustava obchodní bilance

- obě fáze podporovaly omezení a zabránění dovozu spotřebního zboží a vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských výrobků, podporovaly export a rozvoj domácího průmyslu

• kladen byl důraz na požadavek růstu populace = pracovní síla, plátci daní, omezování spotřeby

• hlavní myšlenka => potřeba shromažďovat peníze, resp. zlato, uvnitř státu

• statický pohled merkantilismu – stát je tu jen proto, aby zlato a stříbro v zemi udržel (především raní merkantilisté, tzv. bullionisté) → politická opatření jsou potom velice ochranářská:

  • vysoká dovozní cla – odliv zlata a stříbra v následných platbách; pouze dovoz nutných dávek (potraviny k přežití), zákaz dovozu určitých luxusních komodit

  • vývozní cla minimální nebo žádná – podpora exportu

  • otevření domácího trhu dovozcům levného zahraničního obilí – zemědělství nebylo pro merkantilisty důležité, favorizovali řemesla a obchod

  • ochrana slabých domácích výrobců – snaha zabránit přílivu laciného zboží (to by mohlo z hlediska merkantilistické teorie způsobit ničivé následky) → funguje v krátkodobém hledisku, v dlouhodobém vytváří bezkonkurenční prostředí a neefektivnost → vede k bankrotu (důkaz: 1. světová válka, špatná ekonomická konkurenceschopnost Rakouska-Uherska)

• příklady merkantilních opatření, která se dožila 1. sv. války (např. R-U bylo plně v zajetí merkantilních představ → až válka jej donutila se ekonomicky přeorientovat) spočívají v podpoře rozvoje obchodu, jsou to zejména tyto:

  • úprava cel

  • vznik tzv. daňových prázdnin – tj. daňové úlevy ve snaze přilákat zahraniční investory (těm je daň snížena nebo jsou zproštěni), jde o jakousi formu investiční pobídky

  • zproštění základní vojenské služby – když dotyčný pracuje v továrně orientované na export

• současně ale působila celá řada brzdných mechanismů, které faktickému rozvoji ekonomiky bránily (zejména zákaz prodeje šlechtické a církevní půdy, přetrvávající nevolnictví atd.)

THOMAS MUN

Dílo: Bohatství Anglie

• není nutné, aby měla Anglie příznivou obchodní bilanci s každou zemí, nýbrž stačí, aby měla příznivou celkovou bilanci

• argument reexportu – z úspor lze bohatnou pouze tehdy, když je produktivně investujeme (ne když je ukryjeme do matrace) → pokud spořivá země, která má exportní přebytky, použije získané zahraniční zlato k tezauraci (zvýšení zlatých rezerv), nezvyšuje své reálné bohatství, nýbrž pouze své rezervy