EZP - materiály ke zkoušce 2019

JEAN BAPTISTE COLBERT

• nejvýznamnější a nejznámější osobností francouzského merkantilismu

• rozvoj královských manufaktur na luxusní zboží (gobelíny, lustry), se kterým mohla Francie uspět na Evropském trhu

• v případě spotřebního zboží dosažení konkurenceschopnosti nižší cenou, než za kterou realizují angličtí výrobci

• začal vyvíjet tlak na snižování cen zemědělské produkce, důsledkem byla devastace zemědělství, ve kterém se díky nízkým cenám nedostávaly prostředky nejen na rozvoj, ale ani na obnovu výrob – negativní důsledky colbertismu pro zemědělství (hlavní výrobní odvětví) vyvolaly ve Francii odpor k merkantilismu

GASPAR SCARUFFI

Dílo: Pojednání o penězích a hodnotovém poměru zlata ke stříbru

• chtěl ustanovit jednotný poměr zlata ke stříbru (doposud kolísal) a zavést jednotnou měnovou soustavu v Evropě

BERNARDO DAVAZANTI

• předchůdce subjektivní teorie hodnoty = hodnota je význam, ocenění, které dává subjekt statku při jeho spotřebě/užití

ANTONIO SERRA

• je pro zásah státu do ekonomiky a pro vývoz průmyslových výrobků před zemědělskými

JEAN BODIN

Dílo: Rozprava o stoupání a klesání ceny peněz

• vzestup cen vysvětloval nadbytkem peněz v oběhu, působením státních monopolů, zahraničním obchodem, znehodnocením peněz

• první představitel kvantitativní teorie peněz

ANTOINE DE MONTCHRÉTIEN

• zastával všechny typické znaky merkantilismu, avšak na rozdíl od ostatních kladl důraz na zlepšení podmínek v zemědělství

JOSIAH CHILD

• doporučuje nízkou úrokovou míru jako prostředek dosažení bohatství Anglie (po vzoru Holandska), požadoval výsadní právo obchodu s mateřskou kolonií – monopolní společnost

JAMES STEUART

Dílo: Pojednání o základech politické ekonomie

• obhajuje merkantilismus proti nastupujícímu liberalismu

• vystupuje proti Humově výkladu regulace množství oběživa prostřednictvím zahraničního obchodu

• práce vynakládaná na těžbu drahého kovu je jediný zdroj hodnoty

• rozlišuje zisk

  • pozitivní = neznamená pro nikoho ztrátu (př. zahraniční obchod)

  • relativní = pro někoho je ztrátou, tudíž nevzniká přírůstek bohatství

1. Anglická klasická škola politické ekonomie

• filozofický rámec jí dali zejména filozofové přirozených zákonů (John Locke a David Hume)

• tento ekonomický proud vzniká v Anglii v 18. století, jeho východiskem je dílo POJEDNÁNÍ O PODSTATĚ A PŮVODU BOHATSTVÍ NÁRODŮ (autor: Adam Smith nebyl ekonom, ale profesor etiky; na tuto práci se dodnes odvolávají současné ekonomické proudy)

• ekonomie je věda o tvorbě a rozdělování bohatství

• aby mohli měřit bohatství, hledali klasikové teorii hodnoty (teorii poměrných cen)

• druhou základní teorií klasiků byla teorie rozdělování, která vysvětlovala důchody tří hlavních společenských tříd – mzdy, zisky a pozemkové renty

ADAM SMITH

• je „otcem“ ideologie LIBERÁLNÍHO EKONOMICKÉHO PROUDU – stát by neměl zasahovat do ekonomické a hospodářské oblasti (zásada hospodářské svobody, ale i ostrá kritika merkantilismu)

• teorie absolutní výhody – pokud subjekt může určitý druh zboží vyrábět s nižšími náklady než jiné subjekty

• hledal systém, jenž by chránil spotřebitele a nalézal jej v systému laissez faire: národní hospodářství nemůže být efektivně řízeno jako jedna velká firma→ idea přirozeného řádu: neviditelná ruka trhu – soulad mezi vlastním zájmem jednotlivce a zájmem společnosti (soulad, který je docilován bez zásahu státu), v pozadí neviditelné ruky byla dělba práce, konkurence a akumulace

• vlastní zájem je onou silou, která vede každého člověka, aby dělal to, k čemu má nejlepší předpoklady, aby v soutěži s jinými nabízel co nejlepší a nejlevnější služby jiným a aby místo rozmařilého utrácení spořil, investoval a tím rozmnožoval své bohatství

• stát má postavení nanejvýš jakéhosi nočního hlídače chránícího soukromý majetek a bezpečnost obyvatel

• hlavním zdrojem bohatství je společenská dělba práce