EZP - materiály ke zkoušce 2019

AMERICKÝ INSTITUCIONALISMUS (90. léta 19. st.- II. sv. válka)

• člověk je společenskou bytostí, jejíž chování je determinováno množstvím společenských a kulturních činitelů – metodologický kolektivismus

• sociologický směr politické ekonomie

• vznik spojen s vznikem velkých amerických korporací a nových technologií zvyšujících produktivitu práce – reagoval na neschopnost neoklasické ekonomie vysvětlit kvalitativní změny v ekonomickém vývoji

• institucionalisté se orientují na řešení praktických problémů, odmítají laisses-fair, kritizují neoklasickou ekonomii, opomíjí vliv politických, kulturních a sociologických faktorů

• základ hospodářského vývoje spatřuje v tzv. institutech (např. soukromé vlastnictví, zvyky atd.), instituce – společenské uspořádání, pravidlo, regulující vztahy mezi jednotlivci a skupinami, instituce se vyvíjí, přizpůsobují – evoluce, instituce jako např. vlastnictví, nejsou dané

• inspirace spíše v zoologii a botanice než v matematice a fyzice

• na formování amerického inst. měla významný vliv německá historická škola

• zakladatel: americký sociolog a ekonom Veblen, dále: američtí ekonomové Hamilton Commons, Mitchel, Galbraith, švédský vědec Myrdal a francouzský ekonom Perroux

• 4 směry:

  1. psychologický (Veblen) - vyplývá z přirozenosti člověka a jeho zvyků

  2. sociálně právní (Commons) - právní vztahy určují sociálně ekonomickou podstatu výrobních vztahů

  3. empirický (Mitchel) - rozpracování statistik k objasnění ekonomických jevů hospodářského cyklu

  4. výrobně fetišistický (Galbraith) - význam průmyslové velkovýroby a vědecko-technické revoluce

Threstein B. Veblen

• zakladatel amerického institucionalismu

• kritizoval materialistická kritéria úspěchu – peníze a bohatství jako měřítko, podle něhož jsou posuzovány veškeré lidské aktivity a kvality

• demonstrativní spotřeba – Veblenův efekt – pokles ceny statku může vyvolat pokles poptávky určité skupiny lidí po něm, protože jako levnější ztrácí již takový výrobek schopnost demonstrovat status společenského postavení

John R. Commons

• zakladatel právního směru institucionalismu

• úlohu státu spatřoval v tom, že stát koordinuje protichůdné zájmy, napomáhá řešení zájmových konfliktů

• konflikt mezi podnikem a firmou – odlišné cíle, institucionálními reformami lze konflikt vyřešit

Wesley C. Mitchell

• zájem o hospodářské cykly, empirický výzkum

Gardiner C. Means

• oddělení vlastnictví a řízení napomohlo ekonomické koncentraci

• stagflace – ne vlivem peněz, ale cenové politiky korporací

• ceny již neplní funkce předpokládané neoklasickou ekonomií, jsou diktovány velkými korporacemi

John M. Clark – zastánce regulace tržního procesu

• odmítání teorie mezní užitečnosti, lidé se snaží vyhnout rozhodování – řídí se zvyky, konvencemi

John K. Galbraith – nejvýznamnější představitel po 2. sv. v.