Zkouška

rozhodné právo – Haagský protokol

dítě – Haagská úmluva o právech dítěte

- i pravidla spolupráce mezi ústředními orgány čl. států – UMPOD (ten spolupracuje pak s OSPOD)

Poznámky:

Důležité vědět: na jaký problém se použije který PP, základní struktura jeho pravidel

jaké je jeho základní pravidlo, základní HU (hraniční určovateů)

• právník se má trefit v obecnostech, metodě a struktuře, zbytek si už konkrétně dohledá

Poslední dvě otázky se dost překrývají – prostě u 19 mluvte víc o manželství, u 20 víc o vztahu rodič-dítě

Jak psát příkaldy:

Dle mého názoru (nemusí být správný):

1) nejdřív zadefinovat, že se jedná o soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem

2) pak si vezmu Brusel - určím, zda jsou naplněny všechny působnosti (osobní, místní, věcná a časová)

3) vezmu Brusel a podívám se dle jakého článku se to bude posuzovat (jedu v pořadí výlučná - prorogace - speciální - obecná - alternativní)

4) napíšu všechny situace, které mohou reálně nastat

5) mám určenou volbu sudiště

6) to stejné udělám i pro volbu rozhodného práva (Řím I a II)

Kdyby cokoliv, opravte mě :)

FB poznatky:

MPS - volba práva - vysvětlil by mi, prosím, někdo, kdy je ujednání ve smlouvě typu "tato smlouva se řídí českým právem" v pohodě a stačí a kdy se k němu nepřihlíží?

Bulva Oční: mám pocit, že ve akorát v římu II to tak není, že tam to může být jen ex post, ax ante pouze v případě, že se jedná jen o podnikatele

Adam Košir: Např. když si to strany sjednají a pak jedeš podle Římu II, článek 6 nebo 8, tak tam je to přímo napsaný, že rozhodné právo si nemohou strany zvolit, takže tam se k tomu nebude přihlížet. Podle mě teda :D

Vojta Kratochvíl: aha, takže prostě musím pročíst nařízení, jestli nějaké konkrétní ustanovení takovou volbu nevylučuje, jo?

Adam Košir: No jediný případy, kdy jsem na to narazil, byly tyhle dva + ještě, když nebylo jasné (neurčitě formulované), jestli strany myslí volbu práva pouze pro smlouvu nebo i pro následné mimosmluvní věci podle Římu II. Ale budu více než rád, když mě někdo opraví :)

Honza: Formulace je v pohodě, české právo je jednoznačné určení konkrétního pr. řádu určitého státu. Takže pouze omezení volby práva - kolizní, materializované, materiální, např. v Římu I u spotřebitele atd., ale i v ZMPS.

Další: A když je ve smlouvě sjednáno "tato smlouva se řídí českým OZ"? ...Bere se to tak, že byla provedena volba práva, takže smlouva se řídí českým OZ, ale musím ještě určit právní řád, kterým se budou řídit mezery a otázky neupravené OZ??? 🙁

Ilona Harníková: Nám říkala Drlickova na semináři, že se to dovodí interpretací podle Řím I 3/1, a vyplývá z toho úmysl stran použít české právo jako celek.

Honza: Co si matně pamatuju ze seminářů (už je to 4 roky), tak tady byl problém. Existence a platnost volby se řídí podle legis causae (čl. 3/5 -> čl. 10), kdy je potíž s tím, že tady nejde ani tak o platnost, ale vůbec o určení nějakého práva jako celku, čili určení legis causae (tzn. jestli vůbec lze určit právo, "které by se na základě tohoto