Zkouška

• Je možná existence dvou obvyklých bydlišť?

  • Krajský soud, sp. zn. 5 Co 2019/2013 - obvyklý pobyt nezletilé se nacházel ve Švýcarsku, kde rodiče pracovali, ale zároveň existoval velmi silný vztah k ČR. Nezletilá ČR často navštěvovala, umí lépe česky, má české občanství a české příbuzné a rodič má v plánu se do ČR vrátit – dvě obvyklá bydliště jsou možná

  • C- 589/10 – obvyklé bydliště v rámci nařízení ve věci sociálního zabezpečení - jedna osoba nemůže mít současně dvě obvyklá bydliště

• Výjimky z obecného pravidla v článku 3 a ibvyklého bydliště dítěte – články 9 - 14:

Článek 9 – zachování příslušnosti podle předchozího obvyklého bydliště dítěte, když se zákonně přestěhuje

Článek 12 – příslušnost rozvodového soudu ve věcech rodičovské zodpovědnosti

• Článek 12 odst. 3 – možnost omezeného ujednání o příslušnosti (dítě má k zemi silný vztah, strany příslušnost přijaly a je to v zájmu dítěte)

Článek 10 – únos (protiprávní přemístění) dítěte – Haagská úmluva o únosech

Článek 11 – navrácení dítěte

Článek 14 – zbytková příslušnost – postup dle § 56 ZMPS

Článek 15 – postoupení věci k projednání vhodněji umístěnému soudu – forum non conveniens

• Výjimka ze zásady perpetuatio fori

• Nemožnost použití v rámci Brusel Ibis (Owusu)

• Zde zájem dítěte a blízkost soudu k dítěti převládá nad principem právní jistoty

Článek 13 – příslušnost založená na přítomnosti dítěte – nelze zjistit obvyklé bydliště (i uprchlíci)

Článek 14 – zbytková příslušnost

Uznání ve věcech rodičovské zodpovědnosti (B2bis)

• Článek 21 odst. 1 – zásada automatického uznání

• Článek 21 odst. 3 – možnost zvláštního řízení o uznání/neuznání rozhodnutí

• Článek 23 – důvody pro neuznání

• Článek 24 – zákaz přezkumu příslušnosti členského státu původu

• Článek 26 – zákaz přezkumu rozhodnutí ve věci samé

nařízení o výživném

• Zkratka (odkaz) v čl. 15 – rozhodné právo se určí podle Haagu – zvláštní forma odkazu, kde nařízení odkazuje na úmluvu

• Důvod: v době, kdy se chystalo nařízení se chystala i ta úmluva a aby nevznikly 2 PP upravující stejnou problematiku – v EU si řekli, že to nebudou řešit, domluví se s Haagskou konferencí, a pak ten výsledek jen „vtáhnou“ do něj

  • ZMPS odkazuje na nařízení, nařízení na úmluvu

Určení rozhodného práva v čl. 15

• Právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností se v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen „Haagský protokol z roku 2007“), určuje v souladu s uvedeným protokolem.

• Dvoustranné smlouvy o právní pomoci

• Mnohostranné mezinárodní úmluvy

  • Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (Haagská úmluva o ochraně dětí)

  • Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (Haagský protokol o výživném)