Zkouška leden 2017 zkrácené
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
pojmy "rodičovská moc" a "otcovská moc" byly nahrazeny pojmem „rodičovská odpovědnost“
právní vztah mezi rodičem a dítětem vzniká nezávisle na lidské vůli na základě objektivní právní skutečnosti (narození dítěte)
normy upravující tuto oblast jsou převážně kogentní, rodiče nemohou svá práva a povinnosti převádět na třetí osoby, ani s nimi jinak disponovat, o podstatných záležitostech týkajících se dítěte se musí dohodnout
NOZ rozlišuje práva a povinnosti rodičů k dětem a právní institut rodičovské odpovědnosti
rodičovská odpovědnost obsahuje nejdůležitější práva a povinnosti rodiče k nezletilému dítěti
rodičovská odpovědnost náleží každému rodiči, ledaže jí byl zbaven
§ 855: rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva, těchto vzájemných povinností a práv se nemohou vzdát; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu
§ 856: povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti (dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, dítě je povinno se těmto opatřením podřídit)
Určení jména a příjmení dítěte a jejich změna
ze samotné podstaty rodinněprávního vztahu vyvěrá rodičům právo na určení jména dítěte
Úmluva o právech dítěte (čl. 7/1) → každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost, a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči
při určení jména dítěte jsou rodiče vázání především ustanoveními § 18, 62 a 63 zákona o matrikách
na jménu dítěte jsou rodiče povinni se dohodnout → do matriky se zapíše jméno podle souhlasného prohlášení rodičů (není-li jeden rodič znám, je RO zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se jméno podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu); nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká, muži nelze zapsat ženské jméno a naopak; pokud je známo, že stejné jméno užívá sourozenec, nezapíše se toto jméno
příjmení dítěte bývá zpravidla určeno ještě před jeho narozením; pravidla pro určení příjmení dítěte (§ 860 a násl. NOZ): děti mají společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené dohodou při uzavírání manželství → nebylo-li takto určeno, dohodnou se rodiče o příjmení dítěte a oznámí to matričnímu úřadu; jinak rozhodne soud; je-li znám jeden rodič, má dítě jeho jméno; není-li žádný z rodičů znám, určí příjmení soud
změna jména: rozhodují rodiče (zákonní zástupci) dítěte po dohodě, jde o podstatnou věc dítěte, vazba na rodičovskou odpovědnost + rozhodují osvojitelé po dohodě (§ 64 zák. o matrikách), dítě má právo vyjádřit se ke všem věcem, které se ho týkají (bez ohledu na věk) a dítě starší 15 let musí souhlasit
NOZ upravuje pouze změnu příjmení, ta může nastat v těchto případech:
uzavřou-li rodiče dítěte manželství až po jeho narození, ponese dítě příjmení určené pro jejich ostatní děti, je-li nezletilé (ke změně příjmení dochází ex lege)
uzavře-li manželství matka dítěte, jehož otec není znám, mohou manželé před matričním úřadem souhlasně prohlásit, že příjmení určené pro jejich ostatní děti bude mít i toto dítě (§ 862/2)
k určení otcovství došlo po narození dítěte, kdy dítě má již v matrice zapsáno příjmení matky; rodiče se mohou na příjmení dítěte dohodnout (tedy změnit již zapsané příjemní, § 860/2)
dojde-li k popření otcovství k dítěti, které neslo příjmení otce, pak ze zákona dochází ke změně příjmení dítěte na příjmení, které měla jeho matka v době jeho narození
ze zákona dochází ke změně příjmení v souvislosti s osvojením, v případě zrušení tohoto osvojení bude mít osvojenec své dřívější příjmení (§ 835/2), i při osvojení zletilého (§ 851/2)