Autorské právo

                                                           
70 Srov. JANSA, Lukáš; OTEVŘEL, Petr; ŠTEVKO, Martin. Softwarové právo. 3. vydání. Brno: Computer Press, 2018, 488 s. 
71 Tato právní ochrana byla na unijní úrovni zavedena pro občany a právnické osoby se sídlem na území Evropské unie v reakci 
na obdobnou selektivní ochranu ze strany Spojených států amerických. Ty v minulém století zavedly speciální právní úpravu 
a ochranu pro topografické výrobky a ochranu odmítly poskytnout osobám z Evropské unie. 
72 K ochraně databází a zejména problému podstatného vkladu srov. KOŠČÍK, Michal a Matěj MYŠKA. Database authorship 
and ownership of sui generis database rights in data-driven research. International Review of Law, Computers & Technology. 
2017, roč. 31, č. 1, s. 43-67. 
73 Nutno upozornit na rozdíl mezi počítačovým programem a softwarem, kdy software dle doktríny představuje širší kategorii 
zahrnující jak počítačový program, tak data či další podpůrné materiály (srov. TELEC; TŮMA, 2007, op. cit., s. 39). Odborná 
literatura  na  některých  místech  však  tyto  dva  pojmy  bezdůvodně  sjednocuje  (například  ŠTĚDROŇ,  Bohumír.  Ochrana 
a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 1). 
74 Nejedná se však o dílo literární, jen o a simili použití ochrany pro dílo literární, jak o něm hovoří Bernská úmluva. 

MP511Zk Právo duševního vlastnictví 

MP511Z Právo duševního vlastnictví – cvičení 

- 15 z 20 - 

nezasahuje  oprávněný  uživatel  rozmnoženiny  počítačového  programu  například  tehdy,  jestliže  si 
zhotoví  záložní  rozmnoženinu  počítačového  programu,  je-li  nezbytná  pro  jeho  užívání,  nebo  pokud 
„zkoumá,  studuje  nebo  zkouší  sám  nebo  jím  pověřená  osoba  funkčnost  počítačového  programu 
za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-
li  tak  při  takovém  zavedení,  uložení  počítačového  programu  do paměti  počítače  nebo  při  jeho 
zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn“ (§ 66 odst. 1 písm. d) AZ). Navíc autorský zákon 
stanovuje v § 66 odst. 7 omezení aplikace vybraných ustanovení (např. z oblasti výjimek a omezení). 
 
Dílo audiovizuální Dílo  audiovizuální  je  „dílo  vytvořené  uspořádáním  děl  audiovizuálně  užitých,  ať  již  zpracovaných, 
či nezpracovaných,  které  sestává  z  řady  zaznamenaných  spolu  souvisejících  obrazů,  vyvolávajících 
dojem  pohybu,  ať  již  doprovázených  zvukem,  či  nikoli,  vnímatelných  zrakem,  a  jsou-li  doprovázeny 
zvukem, vnímatelných i sluchem“, tedy film či počítačová hra (§ 62 odst. 1 AZ). Jedná se o autorské dílo, 
jehož  autorem  je  režisér  (při  zachování  shora  uvedeného  rozdílu  ve  vztahu  k režiséru  díla 
dramatického)  dle  §  63  odst.  1  AZ.  Navíc  zde  platí  vyvratitelná  domněnka  autorství  při  existenci 
prohlášení o audiovizuálním díle v rejstříku audiovizuálních děl (§ 63 odst. 2 AZ). Pokud  autor udělí 
„výrobci  prvotního  záznamu  audiovizuálního  díla  písemnou  smlouvou  oprávnění  zaznamenat  je  na 
prvotní  záznam“,  platí  pak  mimo  jiné,  že  „výrobci  poskytl  i  výhradní  a  neomezenou  licenci  k  užití 
audiovizuálního díla“ (§ 66 odst. 3 AZ). 
 
Vedle  toho  autorský  zákon  upravuje  i  díla  audiovizuálně  užitá  (§  64  AZ).  Povinnosti  při  výrobě 
a zpřístupňování kinematografických a jiných audiovizuálních děl, stejně jako např. postavení a činnost 
Národního filmového archivu, jsou regulovány nad rámec autorského zákona zákonem o audiovizi75. 
 
11)  KOLEKTIVNÍ SPRÁVA Kolektivní  správou  se  rozumí  „plná  správa  majetkových  práv  autorských  nebo  práv  souvisejících 
s právem  autorským  nositelů  práv  k jejich  zveřejněným  nebo  ke  zveřejnění  nabídnutým  dílům, 
uměleckým  výkonům,  zvukovým  nebo  zvukově  obrazovým  záznamům,  která  je  vykonávána  k  jejich 
společnému prospěchu.“ (§ 95 odst. 1 AZ). Účelem kolektivní správy je kolektivní uplatňování a ochrana 
majetkových  práv,  jakož  i  umožnění  zpřístupňování  předmětů  práv  veřejnosti  (§  95  odst.  2  AZ). 
Kolektivní práva by měla být vykonávána s péčí řádného hospodáře (§ 96g odst. 3 AZ).76 
 
Kolektivní správci jsou právnické osoby (§ 95a AZ) s potřebným oprávněním (§ 96 a násl. AZ). V České 
republice  jich  působí  několik,  a  to  podle  zaměření,  resp.  toho,  čí  zájmy  hájí.  Aktuálně  se  mezi 
kolektivními správci nacházejí: