Autorské právo

•  zaměstnaneckého díla (§ 58 AZ), 
•  kolektivního díla (§ 59 AZ), 
•  školního díla (§ 60 AZ), 
•  díla na objednávku a díla soutěžního (§ 61 AZ), 

 
Zaměstnanecké dílo Zaměstnanecké  dílo  je  (pokud  není  sjednáno  jinak)  dílo,  které  „autor  vytvořil  ke  splnění  svých 
povinností  vyplývajících  z pracovněprávního  [tedy  vztahu  založeného  pracovní  smlouvou,  dohodou 
o provedení  práce  či  dohodou  o  pracovní  činnosti  ve  smyslu  pracovněprávních  předpisů]  nebo 
služebního  vztahu,“  a ke  kterému  zaměstnavatel  vykonává  svým  jménem  a  na  svůj  účet  autorova 
majetková  práva  (§ 58 odst.  1  AZ).  Ač autorský  zákon  hovoří o  výkonu  pouze  majetkových  práv,  je 
nutno uvědomit si, že majetková práva jsou neodmyslitelně spojená s právy osobnostními, která jsou 
výkonem majetkových práv dotčena; ve většině případů na maximum tak, že autorovi zbývá jen „holé 
autorství“.62  To  proto,  že primárně  autor  dává  zaměstnavateli  souhlas  „ke  zveřejnění,  úpravám, 
zpracování  včetně  překladu,  spojení  s  jiným  dílem,  zařazení  do  díla  souborného,  jakož  i k tomu,  aby 
uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem“ (§ 58 odst. 4 AZ) a „svolení k dokončení 
svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, 
než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí 
řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele“ (§ 58 odst. 5 AZ). 
 
Pokud zaměstnavatel nevykonává majetková práva vůbec či je vykonává nedostatečně, má autor právo 
na poskytnutí licence k dílu (§ 58 odst. 3 AZ). Stejně tak má autor právo „na přiměřenou dodatečnou 
odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného 
nepoměru  k  zisku  z  využití  práv  k  zaměstnaneckému  dílu  a  významu  takového  díla  pro  dosažení 
takového  zisku“  (§  58  odst.  6  AZ).  V případě  počítačových  programů,  databází  (srov.  výklad  níže) 
a kartografických děl pak platí, že pokud nejsou kolektivními díly, považují se za zaměstnanecká díla, 
i když budou vytvořena na objednávku (§ 58 odst. 7 AZ). Výhodou je skrze tento oslí můstek zejména 
existence práva na přiměřeno dodatečnou odměnu. Režim zaměstnaneckého díla nepřestává platit při 
skončení pracovně-právního vztahu (§ 58 odst. 8 AZ). 
 
 
 
 
 
                                                           
60 Nejvyšší soud v tomto kontextu upozorňuje na rozdíl mezi smlouvou o dílo a smlouvou o šíření díla, kterou „uděluje autor 
právnické nebo fyzické osobě za odměnu svolení šířit své dílo“ a která „musí stanovit způsob a rozsah šíření díla, čas, kdy se 
tak  stane,  autorskou  odměnu,  součinnost  autora,  dobu,  na  kterou  je  smlouva  sjednána  a  závazek  uživatele,  že  šíření  díla 
provede na svůj účet“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 30 Cdo 251/2006).   
61 TELEC; TŮMA, 2007, op. cit., s. 556 a násl. 
62 Srov. TELEC; TŮMA, 2007, op. cit., s. 558.