Okruhy 2016

1. Všeobecně známá známka a známka s dobrým jménem

Všeobecně známá známka

• označení, které svou ochranu nezískalo formálním zápisem do rejstříku OZ, ale získáním všeobecné známosti u veřejnosti v důsledku svého užívání (např. vlajky, erby a jiné státní symboly)

• OZ není zapsána pro území státu, v němž je namítána, přesto požívá ochrany na základě Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a Dohody TRIPS (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví), všeobecnou známost v případě sporu musí dokázat vlastník známky

Známka s dobrým jménem

• OZ, kterou veřejnost v důsledku jejího řádného užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, jež od výrobků nebo služeb takto označených očekává – jak zapsané OZ, tak všeobecně známé známky

• dobré jméno je vlastnost, kterou OZ připisují spotřebitelé, není neměnná v čase

• atrahuje do sebe ochranu i v jiných třídách, než pro jaké výrobky je zapsána / známá

1. Popisná označení, druhová označení, získání rozlišovací způsobilosti

Popisná označení

• taková označení, která pro svůj výlučný popisný charakter jsou nezpůsobilá k zápisu

• označení, které popisuje vlastnosti, množství, druh, místo, čas, způsob výroby, jakost a cenu nebo určení výrobků (např. extra-dry, selected) ve vztahu v seznamu výrobků a služeb

• vztah nemusí být přímý, postačí i skrytý či evokující.

• označení tvořená údaji pochvalného charakteru (laudatorní) jsou taktéž vyloučena ze zápisu (Prima, Schlager) a to proto, že obsahují vyšší formu popisnosti.

• otázka, zda označení je spíše distinktivní (t.j. má rozlišovací způsobilost) než deskriptivní (t.j. popisné)

Druhová označení

• druhové (generické) označení je označení, které vyjadřuje běžný druh zboží (karotka, ležák)

• užívat druhové označení může každý, a proto se nemůže pro svou všeobecnost stát ani OZ, ani označením původu; za druhová se považují ta označení, která si spotřebitel nespojuje výlučně s uživatelem či vlastníkem OZ

• pokud známka obsahuje takovéto označení (ale jen částečně)

Získání rozlišovací způsobilosti

• schopnost rozlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků a služeb jiné osoby

• rozlišovací způsobilost se pohybuje od naprosté identity, shodnosti v některých prvcích, přes podobnost způsobující zaměnitelnost, až po naprostou odlišnost

• rozlišovací schopnost označení je nutno zkoumat vždy ve vztahu k vjemu průměrného spotřebitele (více viz http://www.nssoud.cz/main2col.aspx?cls=EvidencniListVety&evl_id=23176&menu=266)

• to samé označení může být nadáno rozlišovací způsobilosti vůči jednomu výrobku, zatímco pro jiný výrobek by tuto vlastnost postrádal (např. obrazová známka společnosti Apple, která dokáže rozlišit výrobky či společnost v oblasti počítačové techniky, nedostatečná pro obchodníka s ovocem)

• zapsány mohou být pouze známky, které mají rozlišovací způsobilost (rozlišovací způsobilost nemají označení popisná a druhová) § 4

• § 5 – červená barva pro Vodafone – ideálně získaná již před podáním přihlášky, lze ale i za řízení

• dosáhne-li označení rozlišovací způsobilosti, přestože OZ zapsána původně neměla být, je to pak jedno – § 32 odst. 2 – ochranná známka zapsána v rozporu s § 4 písm. b) nebo c) anebo d) nebude prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána