Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Okruhy 2016

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (661.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),

d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),

e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),

f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména

1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20),

2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),

3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),

4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).

  1. právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu práva dílo užít (§ 12/2)

  2. právo na zpřístupnění hmotného substrátu díla, je-li toho třeba k výkonu práv autorských (§ 12/3)

  3. právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého (§ 24) -. droit de suite – jestliže originál, který autor na někoho převedl, je prodáván dále za 1.500 eur a víc a jestliže se toho jako prodávající účastní někdo, kdo běžně s díly obchoduje (galerie apod.)

  4. právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu (§ 25)

  1. Autorské dílo (definiční znaky), druhy autorských děl, Díla, která nejsou autorským dílem

    • je předmětem ochrany v autorském právu

    • je chráněno jakožto nehmotný statek, nezávisle na hmotném substrátu

    • zákonná definice § 2 AutZ – v ní pojmové znaky, nutno aby byly naplněny kumulativně

      • dílo literární a jiné dílo (1) umělecké a dílo vědecké, které je

      • (2) jedinečným výsledkem (3) tvůrčí činnosti autora a

      • je (4) vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam“.

      • výjimka z jedinečnosti – počítačové programy, fotografie, databáze

      • hodnota díla

        • nejedná se o peněžní, ale uměleckou, nebo vědeckou hodnotu

        • umělec má právo bránit defamujícímu užití (které snižuje hodnotu)

        • aby bylo co znehodnocovat, dílo musí mít nějakou min. hodnotu

        • statistická jedinečnost – na světě nemohou existovat dvě zcela identická nezávisle na sobě vytvořená díla (výjimka ze statistické jedinečnosti §2/2:počítačový program, databáze, fotografie)

    • jakékoliv dílo, které splňuje podmínky autorského zákona – bez ohledu na rozsah, jeho povahu, účel a význam

    • vztahuje se na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav

    • předmětem i dílo vzniklé tvůrčím zpracováním jiného – překlad (není dotčeno právo autora zpracovaného díla), dílo souborné – encyklopedie, sborník, časopis -> soubor nezávislých děl

    • dílo NENÍ námět, denní zpráva, údaj, myšlenka, postup, princip, metoda, matematický a obdobný vzorec, statistický graf

    • dále jde o výjimky z ochrany ve veřejném zájmu dle § 3 AutZ

    • úřední dílo – a co právní věty zpracovaných rozhodnutí ve sbírkách? O tom jsou pře, zda je to autorské dílo nebo úřední.

    • výtvory tradiční lidové kultury – není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní či psedonymní

    • formy autorských děl – 3 formy – díla literární, jiná umělecká, veděcká.

    • druhy autorských děl – vymezuje je zákon pouze demonstrativně - § 2 odst. 1 věta druhá – Dílem je zejména... dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitného umění a dílo kartografické

  2. Počítačový program a fotografie jako autorské dílo

    • Počítačový program -§ 2 odst. 2 (domněnka), chráněn jako dílo literární § 65

    • nemusí splňovat podmínku jedinečnosti ve smyslu § 2 odst. 1, stačí, že je vlastním duševním výtvorem autora (je-li původní) – tj. výjimka ze statistické jedinečnosti

    • není možné ho patentovat (vylučuje to zák. o vynálezech... X USA – lze patentovat)

    • užití pro osobní potřebu nelze považovat za volné užití (30/3)

    • oprávněný uživatel má minimální rozsah práv, který nelze dohodou zúžit (až na vytváření rozmnoženin)

    • 2 základní formy – strojový kód (1001100) a zdrojový kód

    • Není možné chránit myšlenky a principy, na nichž je počítačový program založen, pouze vyjádření těchto myšlenek (soubor příkazů)

    • Fotografie - § 2 odst. 2 poslední věta

    • rovněž postačuje, že jde o vlastní duševní výtvor autora

    • viz judikát SDEU – PAINER: „S ohledem na předcházející je tedy třeba mít za to, že fotografický portrét může být chráněn autorským právem za podmínky, že je taková fotografie duševním výtvorem autora, který odráží jeho osobnost a je výrazem jeho rozhodnutí učiněných na základě jeho tvůrčí svobody při realizaci této fotografie.“

  3. Databáze jako autorské dílo

    • § 2 odst. 2 – rovněž podmínky ochrany jako u počítačového programu či fotografie

    • považuje se za dílo souborné

      • § 2 odst. 5 – sborník (časopis, encyklopedie, pásmo, výstava, databáze dle § 2 odst. 2) je dílem souborným, jestliže je způsobem výběru a uspořádání obsahu výsledkem tvůrčí činnosti autora

      • autorské právo k soubornému dílu je nezávislé na autorských právech k jednotlivým dílům zařazeným do souboru

      • autor díla souborného – § 5 odst. 2

    • vlastní duševní výtvor autora – autorův tvůrčí přínos může spočívat buď ve způsobu výběru, nebo uspořádání obsahu databáze

    • užití pro osobní potřebu nelze považovat za volné užití (30/3)

    • autorské právo k databázi je třeba odlišovat od práva pořizovatele databáze k jím pořízené databázi – to je v § 88, sui generis

  4. Autor, domněnka autorství, vztah nositele autorských práv a vlastníka věci

    • autor je pouze fyzická osoba, která dílo vytvořila – § 5 odst. 1

    • české právo – není možné, aby autorem byla PO nebo aby bylo aut. právo na PO převedeno; za určitých podmínek ale může PO vykonávat některá majetková práva k určitým dílům

    • autor může zůstat anonymní, nebo použít pseudonym, nikdo nemá právo jeho jméno bez souhlasu prozradit, a dokud se veřejně neprohlásí, zastupuje ho vlastním jménem na jeho účet zveřejnitel díla

    • domněnka autorství

    • § 6 AutZ – vyvratitelná domněnka („není-li prokázán opak“)

    • autorem je FO, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo u díla uvedeno v rejstříku ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem

    • neplatí, když je tento údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným

    • použije se i tehdy, když je autor označen pseudonymem, pokud pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti

    • Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít a poskytnutím licence jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (§ 9/3)

    • Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak, avšak autor může požadovat na vlastníkovi věci, která je hmotným substrátem díla, aby mu ji zpřístupnil, pokud je to třeba k výkonu aut. práv. Nelze, pokud je to v rozporu s opr. zájmy vlastníka věci. Vlastník věc nemusí vydat, stačí pouze věc vyfotit nebo zhotovit rozmnoženinu a tu dát autorovi

    • autor má také právo na autorský dohled – zda je dílo užíváno způsobem nesnižujícím hodnotu díla

  5. Nepřevoditelnost autorských práv, rozdíl mezi konstitutivním a translativním převodem

    • Proto právní teorie v případě autorského práva rozlišuje dvě formy jeho převodu a to tzv. konstitutivní (nepravý) převod (v případě licence) a tzv. transitivní (pravý) převod. Rozdíl mezi nimi je ten, že u translativního převodu zanikají absolutní práva a povinnosti k předmětu převodu u převodce a za současného nabytí těchto práv nabyvatelem. To znamená, že dochází ke zcizení práv, zatímco u konstitutivního převodu se zřizuje (konstituuje) užívací oprávnění a převodci pouze vzniká povinnost zdržet se všech jednání, kterými by oprávněné osobě znemožňoval řádný výkon tohoto užívacího oprávnění.

    • § 11 odst. 4 – nepřevoditelnost osobnostních práv, zanikají smrtí autora

    • § 26 – majetková autorská práva jsou nepřevoditelná, autor se jich nemůže vzdát, nelze je postihnout výkonem rozhodnutí. Pro pohledávky z nich vzniklé toto však neplatí. Majetková práva se dědí.

  6. Právo dílo užít, rozmnožování a rozšiřování díla

    • patří mezi práva majetková, autor má výhradní užívací právo s možností poskytnout oprávnění k výkonu tohoto práva jiné osobě. Bez udělení takového oprávnění může jiná osoba dílo užít jen ze zákonných důvodů

    • právo své dílo užít (demonstrativní výčet)

Témata, do kterých materiál patří