20. Emil Zola - Zabiják
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Nana - dcera Gervaisy a Capeau, která je odmala velmi neposedná a která v 15-ti letech utíká z domu, žije na ulici, vede nezřízený život a rodiče využívá pouze jako občasnou noclehárnu
Klaudius a Štěpán - synové Gervaisy z prvního manželství
manželé Lorilleuxovi - příbuzní Cupeau, lakomí, závistiví
kovář Goujet (Guže) - ochotný, milý, nezkažený kovář, který miluje hlavní hrdinku, nezištně ji půjčuje peníze, vše ji odpouští, miluje Gervaisu
Bochovi - správci bytu, kde bydlí Gervaisa s Coupeauem
Vyprávěcí způsoby (jazyk)
nespisovné výrazy, vulgarismy ( „k sakru“), nadávky, přezdívky, výrazný projev naturalismu (popis opilců, špinavých místností, ..), citově zabarvené a slangové výrazy v přímé řeči postav, argot, hovorové („Ježišmarjá“), zastaralé („Inu“)
autorská řeč: nezabarvená slova, rozsáhlé popisy pocitů, míst a vztahů,
autor využívá autentický jazyk spodiny společnosti, zdůrazňuje obraz jejich bídy
Typy promluv hodně přímé řeči, dialogy
III. část
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku
francouzské slovo - thé
metafora - „zapomínat svoje srdce na pultech výčepu"
slang - kotrba
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku (motivy výňatku ad.)
Dialog mezi Gervaisa Coupeauem, vyprávěcí slohový postup, užití přímé řeči : ,,Copak je?“ ,,Krysy. Krysy,“
Tropy a figury v díle
Literárně-historický kontext
Kontext autorovy tvorby
-
Je to 7. román Emila Zoly z dvacetidílného cyklu Rougon-Macquartové, který vyšel v roce 1877. Většinou je považován za jedno ze Zolových nejlepších děl.
-
Francouzský spisovatel – představitel naturalismu vliv na politický život ve Francii
-
Mluvčí školy naturalismu, který se snažil člověka zachytit v jeho přirozeném chování se všemi pudy, vrozenými sklony a dispozicemi
-
V dětství ztratil otce - v dílech minimum rolí postav otce – bez zkušeností nedokázal věrně vylíčit
-
Člověka chápal jako biologický objekt, neuznával jeho psychiku, vycházel z předsvědčení, že literatura musí aplikovat vědecké postupy
-
Zemřel náhle na otravu kouřem z kamen
Literární/obecně kulturní kontext
NATURALISMUS
-
Krajní forma realismu, která ukazuje člověka jako pasivní produkt vlivů prostředí, dědičnosti, jeho pudů a vášní
-
Ukazuje patologické jevy ve společnosti (kriminalita, násilí, prostituce, alkoholismus a nebojí se ukázat nechutnou stránku lidské existence – nemoci, umírání, splašky, …)
-
Zakladatel: Gustave Flaubert, Émile Zola
-
Motivy: pesimismus, smrt, zánik, alkohol, prostituce
-
Hrdina: na okraji společnosti, časem se dostává do horšího postavení
-
Determinace = předurčení (osud hrdiny je předem určen → rezignuje, nesnaží se, snaha je marná)
-
Popisnost – vše je dopodrobna popisováno
-
Na konci smrt
REALISMUS
-
Pol. 19. stol., Reakce na romantismus (popis života bohatých, spokojených lidí, fiktivních, historických postav
-
Komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti
-
Přesné a všestranné studium společenského života, nitra člověka, zobrazení každodenního života
-
Autor nevyužívá autostylizace (není v díle přímo účasten)
-
Autorova objektivita podmíněna – vybírá fatka, volí hrdiny, prostředí → není 100% objektivní
-
Hrdina se vyvíjí – dobově a společensky podmíněný
-
Typizace – autor se snaží postihnout obecné (typické) příznačné rysy lidí v jedinečném hrdinovi
-
Vztah autorů k tématu minulost – vyhýbají se jí – upřednostňují součanost
-
Umělec už není jen ten, kdo umí zachytit jen krásu
-
Svět: Nikolaj Vasilijevič Gogol (RU), F. M. Dostojevskij (RU), Stendhal (FR), Honoré de Balzac (FR), Émile Zola (FR), Gustav Flaubert (FR), Charles Dickens (GB)
-
CZ: Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová, Jan Neruda (Malostranské povídky), Jakub Arbes, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer
-
Malířství: Zachycení dokonalé fyzické reality (věrné, detailní), Jean-Francois Millet, Gustave Courbet – výstava Le realisme – vyvolávala pohoršení