Biologie celá

Cytosol

• intracelulární kompartment (vnitrobuněčný oddíl)

• tekutý obsah vyplňující prostor mezi CM a ostatními orgány

• tvoří základní matrix

• je místem různých reakcí, které jsou základem existence buňky

• začínají se zde odbourávat živiny, syntéza bílkovin

• nachází se zde cytoskelet = soustava proteinových vláken, není to kostra!!

Cytoskelet

• vytváří v buňkách vnitřní síť, která umožňuje organizovat rozložení organel, zajišťuje pohyb buňky a změny jejího tvaru

• plní trojí funkci:

  • ovlivňuje prostorové rozložení kompartmentu v buňce = vnitřní str. buňky

  • ovlivňuje tvar buňky

  • ovlivňuje pohyb buňky

• tvoří komplikovanou polymerní sít ze 3 typů vláken:

  • aktinová mikrofilamenta

    • nejtenčí, tvoří vlákna dělícího vřeténka, jsou ve svalových buňkách – podílí se na stahu svalu

    • zajišťuje měňavkovitý pohyb, cirkulaci cytoplazmy

  • intermediární mikrofilamenta

    • udržují tvar buňky

  • mikrotubuly

    • nejtlustší vlákna, tvarují buňku

    • v dělících se buňkách se organizují do útvarů, které pomáhají táhnout zdvojené chromózomy do opačných směrů a rozdělit je rovnoměrně mezi 2 dceřinné buňky

    • tvoří bičíky

Závěr

• buňka je otevřený, dynamický biologický systém, zajišťuje ke svému okolí oboustranný tok látek, energie a informací

• metabolická rovnováha buňky (homeostáza) je stálá a kdykoliv je rovnováha porušena má buňka tendenci vrátit se k původnímu stavu

PATOLOGIE BUŇKY

• existence buňky je podmíněna úzkým rozmezím hodnot fyzikálních, chemických a fyziologickými podmínkami

• buněčná patologie se zabývá studiem fcí a tvarových změn buněčných struktur, jestliže dojde k porušení homeostázy

• cytologické metody se používají v cytodiagnostice - na základě patologických změn v b. diagnostikovat nádor ještě předtím, než se projeví (nekontrolovatelné dělení)

• poškození homeostázy může být nevratné = irreverzibilní nebo vratné = reversibilní

Ultrastrukturální změny při poškození buňky

• poškození jádra (změna tvaru, vznik pseudoinkluzí, mění se struktura jádra, změny v rozptylu chromatinu, mění se postavení jádra - u nádorových buněk je posunuto ze středu k CM)

• změny ve stavbě ER = ztráta ribozomů, struktura biomembrán se mění

• změny ve stavbě Golgigo aparátu

• zmnožení lysozomu

• poškození struktury mitochondrií

• poškození biomembrán

• poškození cytoplazmatické matrix

Nádorová buňka

• neoplazie = novotvoření (nádorový růst), při nekontrolovatelném dělení

• vykazuje odchylky od výchozího typu co do tvaru, ve velikosti a struktuře jádra - vznikají monstrózní jádra, a cytoplazmy

• změny na jádrech buňky nemusí být vždy jen projevem nádorového růstu - s atypickými jádry se můžeme setkat i u zánětlivých procesů

• má primitivnější strukturu než zdravý buňka

• cytologické znaky nádorových buněk určují jejich benignitu = nezhoubnost nebo malignitu = zhoubnost

• nádorové bujení vzniká následkem kumulace mutací, které aktivují geny podporující proliferaci (protoontogeny) a inaktivují antiprolierační geny (tumor - supresorové geny) v jedné buňce a jejím potomstvu

• ty se potom dělí bez omezení