Biologie celá
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Deriváty CM:
granulární (drsné) – ER (GER)
agranulární (hladké) – ER (AER)
Golgiho komplex = diktyozóm
ribosomy (polyzómy)
lysosómy a perixosómy
mitochondrie a plastidy nejsou deriváty CM!
Pasivní transport
difúze= nevyžaduje energii a realizuje se po koncentračním spádu
zajišťuje příjem vody, AMK, monosacharidů, disacharidů, …
Aktivní transport
plazm. membrána je nepropustná nejen pro bílkoviny, ale například i pro ATP
cytóza = aktivní transport přes pol. membránu
endocytóza = příjem látek
fagocytóza = příjem velkých bílkovinných částic
obranný mechanismus mnohob. organismů, zajišťovaný specifickými b. (leukocyty, makrofágy, mikrofágy)
pinocytóza
příjem koloidních roztoků bílkovin
exocytóza = výdej látek
energeticky dotován
přenašeči = bílkoviny
Povrchové struktury CM a mezibuněčné spoje
membr. spoje umožňují začlenit b. do vyšších struktur a fčních úrovní (tkáně, org.)
soustava b. komunikujících přes místa přímého kontaktu
u živ. b. rozlišujeme několik typů spojů:
zonula occludens = těsný spoj
dochází ke splynutí membrán. soustav b.
zonula adherens = volná spoj
vytváří cytopl. kanály mezi soustavou b.
desmozomy = povrchové struktury
nejčastější, jsou vyztuženy intermediárními filamenty
buněčné nexy
umožňují látkovou komunikaci
→ každý z těchto spojů je strukturálně přizpůsoben své fci
MITOCHONDRIE
semiautonomní organela = má vlastní DNA
byly to původně samostatné b. vznikly endosymbiozou
vejčité, tyčinkovité útvary, rovnoměrně rozmístěny v CM
zaujímají až 20% b.
mají vlastní reprodukční cyklus = nedělí se v mitóze
dělí se amitózou – přímé dělení b., velmi vzácné – dceřinné b. nejsou identické
povrch = 2 biomemrány
vnější – hladká
vnitřní – zřasená, vytváří kristy (záhyby)
typy:
přehradečné – má kristy
trubicovité – vnitřní membr. tvoří trubice
fce:
syntéza ATP
zdroj elektronů pro syntézu je oxidace mastných kyselin
je zde soubor enzymů oxid. energ. metabolismu
mají vlastní DNA
hl. energ. centrum b.
!!! MAKROERGNÍ FOSFÁTOVÉ VAZBY = místo vázání energie !!!
Jádro (nukleus, karyon)
největší a nejvýznamnější kompartment v buňce
je v něm soustředěn genetický materiál, který představuje matrici neboli program celoživotního procesu buňky
jádro obsahuje 1 nebo více kulových jadérek (nucleolu), které jsou zapojeny do výstavby bílkovin prostřednictvím RNK a při tvorbě bílkovin
je řídícím a inf. centrem buňky - uchovává a uvolňuje podle potřeby genetickéinformace
struktura:
povrch = karyotéka = jaderná blána
je tvořena 2 biomembránami (mezi nimi je perinukleární prostor), v místě kde se dotýkají, vznikají mikropory - umožňují komunikaci jádra s okolním prostředím
karyoplazma = část protoplazmy tvořící jádro
je tvořena sloučeninou heterochromatinu = kondenzovaná forma chromatinu, euchromatin = nekondenzovaná forma chromatinu