Biologie celá

Znaky pohlavním ovlivněné

• projeví se až účinkem pohlavních hormonů

  • alopecie

  • intersex

Endoplazmatické retikulum

• systém plochých cisteren a kanálků, na povrchu je membrána

• derivát CM

• v buňce se nejčastěji vyskytují v podobě sítě nebo jako soustava plochých váčků

• jsou zde navázány důležité struktury pro proteosyntézu = ribozomy

• je v kontaktu s jádrem - dochází zde k transkripci DNA na RNA = genetická informace v jádře se přepisuje do genetické informace ribozomu

• vyskytuje se ve 2 modifikacích:

  • granulární (drsné) = GER

    • s navázanými ribozomy

    • uplatnění v procesuproteosyntézy

  • agranulární (hladké)

    • bez ribozomů

    • plní logistickou fci v buňce = zajišťuje transport látek

    • probíhá zde syntéza lipidů, steroidů a metabolismu živin

• ER je systém labilní (neustále se mění)

• kanálky ER jsou spojeny jednak s perinukleárním prostorem blány jaderné, jednak s CM

• je to centrum syntézy:

  • bílkovin, lipidů, složených cukrů potřebných pro tvorbu CM, Golgiho komplexu, lysozómů a dalších struktur

Ribozómy

• vznikají v jadérku

• jsou nutné pro syntézu bílkovin

• vyskytují se v trojí podobě:

  • solitární = samostatně seřazené v cytplazmě

  • navázány na membrány drsného ER

  • tvoří řetízkovité struktury = polyzomy

Golgiho aparát (dictyozóm)

• tvoří soustavu lamelárních váčků a membrán vytvářejících prostor, v němž se shromažďují a dále zpracovávají produkty endoplazmatické sítě

• je v blízkosti jádra, obklopuje centrozóm

• jsou zde upravovány produkty proteosyntézy

• funkce je úzce spjata s ER = produkty jsou v něm koncentrovány, upravovány a opatřovány membránovým obalem a v něm jsou přenášeny na místo určení (vnitrobuněčný transport)

Centrozóm

• tělísko v blízkosti jádra

• poprvé jej popsal český zoolog Vejdovský pod názvem periplast

• na začátku profáze se rozdělí na dvě centrioly, mezi nimi se vytvoří kontraktilní vlákénka a vzniká dělící vřeténko

• uplatňuje se v dělení buněk

• v anafázi dochází k rozestupu na dvě chromatidy

• v telofázi se dělící vřeténko rozpustí

• je jen v živočišných buněk

• antimitotika = látky zabraňující mitotickému dělení

• je to organizační centrum buňky – vybíhají z něj paprsčitá vlákna vytvářející astrosféru dělícího vřeténka

Lysozómy

• váčky kryté biomembránou a vyplněné hydrolytickými enzymy (proteázy, nukleásy, lipázy,...)

• zajišťují vnitrobuněčné trávení

• membrána izoluje enzymy od ostatních buněčných složek a zabraňují autolýze buňky

• jsou ve všech buňkách, jsou různě velké

• enzymy jsou syntetizovány v ribozómech a jsou do lysozomů vkládány při jejich vzniku v Golgiho komplexu

• v případě úmrtí buňky prasknou

• vznikají odškrcením z ER

Peroxizómy

• kompartmety vnitrobuněčného trávení

• obsahují peroxidázy = enzymy štěpící oxidy

• jsou to váčky ohraničené biomembránou uplatňující se při přeměně AMK a tuků na cukry = glukoneogeneze

• účast na oxidoredukčních reakcích a odstraňují peroxid vodíku z buňky

• vznikají oddělováním od ER

• jsou především v jaterních a ledvinových buňkách savců (zajištují detoxifikaci, odbourávání toxických látek ohrožujících existenci buňky)

• peroxid vodíku jako odpadní látka je katalázou rozkládán na vodu a molekulární kyslík

• své funkce plní vždy ve spolupráci s mitochondriemi