Seminární práce - ZS-LS 2017-18

- Inscenace byla v jazyce dětí a bylo rozšířena o pro ně nejspíš nové slova, jako je Sovětský svaz, soudružka učitelka,… Základní koncept byl pro ně naprosto srozumitelný, ale nová slova dětem nevadila a i tak se vtipům a narážkám zasmály. Inscenace rozšířila jazykové povědomí dětí i o slova a obraty jimi neužívané či neznámé.

f) kompozičně - aby stavba "vyprávění" byla pro daný věk co nejpřijatelnější a nejpůsobivější silou svého "tahu" či naopak členitostí téměř samostatných jednotlivostí

- Inscenace dle mého názoru byla pro děti velmi poutavá. Velmi se jim líbilo, jak chlapec cestuje se svými oblíbenými postavičkami, zažívají dobrodružství, bylo zde mnoho detailů, které představení oživily (světla u auta svítí), kulisy, video a zvukové efekty. Myslím si, že představená bylo pro děti poutavé od začátku až do konce. Jediné pasáže, které pro děti mohly být nezajímavé bylo promítání událostí z daného roku na plátně. I to si ale děti dokázalo přilákat tím, že se tam objevovaly pro ně srandovní obrázky a postavičky z komiksu.

g) temporytmicky - aby spád "vyprávění" vyhovoval temporytmickému cítění toho kterého věku, způsobu, jímž informaci lépe a emotivně silněji přijímá

- Bylo to logicky uspořádáno podle toho, jak chlapec rostl, děti si dokázaly představit kolik mu je let, atd. Postupovalo to chronologicky a v jednom období byl vždy jeden příběh. Proto to pro děti bylo srozumitelné a chápaly posloupnost. Tempo bylo přiměřené jejich věku.

h) co do pohledu na svět - zohlednění toho, zda danému věku více vyhovuje syntetické ustavování a stvrzování řádu světa, včetně opakování známých principů (zejména předškoláci), nebo hravá proměna, variace známých faktů a postupů (8-11 let), připadně analytické rozebírání, nahlížení rozporných stránek věcí a kladení otázek (13-15 let)

- Inscenace byla pojata jako hravá proměna známých faktů. Děti se formou představení seznámily s novými slovy, případně i pojmy, pokud se o tom s paní učitelkou ve škole bavily. Poznávaly to, jak třeba žili jejich rodiče, když jim bylo tolik co jim,…

i) co do druhu komunikace, poetiky a žánrů - u starších dětí výrazněji přiznávám otevřenost hry, tedy že nepředstírám, jako by šlo o realitu či její iluzi, nýbrž nabízím hru s realitou v znakové podobě.

- Inscenace byla zpracována realisticky. Byla otevřená, zobrazovala dobu takovou jaká byla (narážky na SSSR, politické strany, to jak děti psaly úkoly že milují SSSR,…)

Závěr

Tato seminární práce pro mě bylo přínosem hlavně v tom, že jsem se seznámila se spoustou pojmů z oblasti dramatické výchovy, které jsem předtím, vůbec neznala. Nedělalo mi velký problém najít jednotlivé pojmy v představení či v inscenaci, ale spíše rozluštit definici pojmu ze slovníku a pochopit, co pojem vlastně znamená.