Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie

 
ƒ  fáze zrací  

V 1.zracím dělení (heterotypickém, redukčním) vzniká 1 oocyt II.řádu (sekundární 
oocyt) a jedno pólové tělísko. Ve 2.zracím dělení (homeotypickém, ekvačním) 
vzniká vaječná buňka (ootida, ovum) a další pólová buňka. První pólové tělísko se 
dále dělí a výsledkem fáze zrací je tedy vajíčko (ovum) a 3 pólová tělíska. Ta 
později zanikají nebo jsou resorbována.   
Výsledkem zracího dělení je tedy u obratlovců  haploidní vajíčko (ovum) 
obsahující všechny informační molekuly a výživné látky a 3 nepatrné haploidní 
buňky pólové, které jsou  postupně vstřebány. Při zracím dělení ztrácí vajíčko 
obvykle cytocentrum (dělící aparát) a bez oplození pak není schopno rýhování. Fáze zrací je u některých živočichů    (např. u obojživelníků, ptáků a savců)   
zastavena v metafázi II.zracího dělení (metafázi homeotypického dělení) a dokončí 
svůj vývoj až při proniknutí spermie do vajíčka při oplození. 
V průběhu oogeneze dosáhne vajíčko konečné velikosti závislé především na 
množství a rozložení žloutku, které souvisí se způsobem rozmnožování a 
s následným vývinem zárodků. Velký význam pro budoucí embryogenezi má 
organizace cytoplazmy (ooplazmy) vytvářející se při růstu a zrání oocytu (vaječné 
buňky). 
 

- 63 - 

Vajíčko (vaječná buňka) má polární strukturu danou i umístěním jádra. Dokonce i 
v oocytu (diploidní prekurzorové buňce vajíčka) je jádro umístěno na periférii u 
povrchu buňky. V průběhu zracího dělení (meiózy) gametogeneze u živočichů se 
vytváří tzv. polární tělíska (pólové buňky) jako miniaturní sesterské buňky 
vaječné. 
 
Vajíčko jako polarizovaná (polárně rozlišená) buňka: 
Místo, kde se od buňky vaječné odštěpí polární tělíska se nazývá animální pól 
(severní pól), naproti němu leží vegetativní pól(jižní pól), jímž do vajíčka 
pronikají živiny. Základním znakem v organizaci vajíčka je vznik jeho osní 
polarity, osa mezi severním a jižním pólem prochází středem vajíčka a nazývá se 
animálně-vegetativní osa. 
Primární vaječné obaly  
V průběhu oogeneze (v růstové fázi) se zpravidla vytvářejí na povrchu vajíček 
primární vaječné obaly, které jsou produktem přímo oocytů nebo folikulárních 
buněk a mají různé názvy: mebrana vitellina (hmyz, měkkýši, obojživelníci a 
ptáci), chorion(u pláštěnců a vodních obratlovců), u savců je to zona pellucidaa 
nad níuloženávrstva folikulárních buněknazývanácorona radiata.  
Sekundární vaječné obaly vznikají až po uvolnění vajíčka (po ovulaci) a během 
jeho průchodu vejcovodem činností vejcovodů nebo žláz, které do vejcovodu ústí. 
Vajíčko musí tedy být oplozeno ještě  před jejich vznikem. Mezi sekundární 
vaječné obaly patří rosolovité obaly obojživelníků,  bílkovinné obaly vytvářející 
kokony u některých kroužkovců, měkkýšů a hmyzu, rohovité vaječné schránky 
žraloků,  bílkovinné, papírové a kožovité nebo vápnité obaly plazů a ptáků. 
V utváření sekundárních vaječných obalů se projevuje adaptační přizpůsobení 
k určitým životním podmínkám při rozmnožování a vývinu živočicha. Vajíčka 
obojživelníků mají např. na povrchu rosolovitou vrstvu, která má částečně 
ochrannou funkci, ale zároveň umožňuje i fixaci vajíček na předměty pod vodou, 
nadnášení ve vodě a výživu čerstvě vylíhlého plůdku. Ptačí vejce (makroskopická 
buňka) je  kryto celkem 5 obaly. Primární buněčnou membránu reprezentuje tenká 
blanka na povrchu žloutku (membrana vitellina), k jejímu povrchu se přikládá 
další, obdobně tenká blanka, vyloučená však již stěnou vejcovodu. Činností žláz 
ústících do vejcovodu vznikají pak bílek, papírové membrány a vápnitá skořápka. 
Po oplození vajíčka mohou vzniknout i terciární vaječné obaly zabraňující 
proniknutí další spermie do vajíčka (většina živočichů je totiž monospermických). 
 
Typy vajíčekrozlišujeme podle množství a distribuce žloutkových zrn na vajíčka 
oligolecitální a polylecitální: 
 
ƒ  vajíčka oligolecitální jsou vajíčka chudá žloutkem.  
Ty dále dělíme na: 
-  vajíčka alecitální které mají minimální množství žloutku (druhotně chudá 
žloutkem) např. u  savců