Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Gonády (pohlavní žlázy):
Samičí gonády vaječníky dělíme podle toho jak je zajištěna výživa vyvíjejících se
vajíček na:
soliterní ( vajíčka se vyživují samostatně, např. škrkavka koňská) alimentární(vyvíjející se vajíčka jsou vyživována sesterskými (diploidními)
buňkami: - nutritivní typ ( Protostomia - prvoústí)
- folikulární typ (Deuterostomia – druhoústí)Soliterní typ vaječníkuPohlavní buňky se vyvíjejí samostatně. Oocyt souvisí se stěnou vaječníku stopkou
a vyživuje se z tělní tekutiny. U mlžů a hlístic někdy na centrální osu přisedá
více vajíček a touto osou jsou vyvíjejícím se k vajíčkům přiváděny živiny. Po
odloučení vajíček zůstává v obalu vajíček otvůrek (mikropyle).
- 59 -
Alimentární typ vaječníku
Představuje vývoj vajíček s trvalým nebo dočasným kontaktem s jinými buňkami,
které zajišťují jejich oporu a výživu. Tento způsob je častější a může být dvojího
druhu:
- nutritivní, kdy rostoucí oocyt je vyživován pomocí nutritivních buněk
(trofocytů), které jsou sesterskými buňkami vzniklými dělením oogonií.
Nejprimitivnější typ vaječníku tohoto typu se vyskytuje u houbovců a žahavců,
kdy rostoucí oocyt fagocytuje sousední sesterské buňky. U ploštěnců se zase
vaječník rozlišuje na část ve které se tvoří vajíčka a vitelarium, sloužící k jejich
výživě (k tvorbě žloutku). U hmyzu, některých kroužkovců a korýšů je vyvíjející
se oocyt obklopen vždy určitým počtem nutritivních buněk a jimi je vyživován
- folikulární, kdy jeoocyt obklopen 1 nebo více vrstvami somatických buněk,
které vznikají z epitelů základů gonád a které se stávají buňkami folikulárními
uzavírajícími vajíčko do váčku (folikulu).
Gametogeneze je proces vzniku a vývoje pohlavních buněk.
Zahrnuje 3 fáze: rozmnožovací, růstovou a zrací.
spermatogeneze je tvorba spermií v semenných kanálcích varlat (testes)
oogeneze jeprocesvzniku a vývoje vajíčekve vaječnících (ovariích)
Gametogeneze probíhá v pohlavních žlázách (gonádách). U nejprimitivnějších
mnohobuněčných živočichů (houbovců) vznikají pohlavní buňky z volných nebo
mezi ostatními tělními buňkami roztroušených diploidních amébocytů
(archeocytů). Ty mají amébovitý tvar a aktivně se pohybují. U žahavců se již
pohlavní buňky tvoří jen v určitých částech těla kde vzniká primitivní,
lokalizovaná pohlavní žláza.
Primordiální gonocyty (prapohlavní buňky)
se v gonádách stávají zdrojem pro tvorbu pohlavních buněk, které z nich vznikají
množením, růstem a zracím (redukčním) dělením. V zárodečné linii časně
vzniklé a od somatických buněk odlišné prapohlavní buňky (primordiální
gonocyty) se dostávají migrací do základů gonád (např.u některých skupin plazů a
ptáků se dostávají prapohlavní buňky z místa svého vzniku do základů gonád
prostřednictvím krevního oběhu, u obojživelníků, jiných skupin plazů a také u
savců vlastním aktivním pohybem). V době migrace se jejich mitotická aktivita
zastavuje a teprve po usazení v základech gonád se začínají znovu dělit (např. u
savců se namnoží z původních 100 buněk na 5 000 buněk). Primordiální
gonocyty, které vcestovaly do základů gonád v zárodečném období představují
zásobu, z níž během života jedince mohou vznikat pohlavní buňky. Prapohlavní
buňky, které se do základů gonád nedostanou a usadí se v jiných tkáních
degenerují a zanikají.
V průběhu zracího dělení gametogeneze je počet chromozómů redukován na
polovinu a diploidní buňky se stávají haploidními gametami. Způsob, kdy zrací
dělení je součástí vývoje pohlavních buněk se nazývá gametická redukce. Tento
proces probíhá shodně při tvorbě obou typů gamet.
Specifické vlastnosti gamet:
haploidní stav jádra