Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie

- 55 - 

Recesivní mutace je totiž vyvážena nemutovanou partnerskou alelou homologního 
chromozómu, což vede ke vzniku normálního genotypu. 
Všichni mnohobuněční živočichové jsou diploidní, jen jejich zralé pohlavní buňky 
(gamety) jsou haploidní. Pohlavní buňky (vajíčka a spermie) mohou vzniknout 
gametogenezí v jednom jedinci  (hermafroditismus, obojetnictví) nebo v jedincích 
s odděleným pohlavím (gonochorismus, jednopohlavnost). Oba typy pohlavního 
rozrůznění nacházíme u nejrůznějších  bezobratlých (houbovci, žahavci, 
měkkýši), ale můžeme se s ním setkat i u nižších obratlovců (u některých ryb). 
Pouze u hlavonožců,  členovců, ostnokožců a vyšších obratlovců (plazi, ptáci a 
savci) se vyskytuje výlučně gonochorismus. Nelze jednoznačně určit, zda některý 
z uvedených  typů je fylogeneticky původnější. Výskyt obou typů je 
pravděpodobně spíše závislý na vnějších ekologických podmínkách a souvisí také 
se způsobem života daného druhu. 
 
Gametogeneze Pohlavní buňky (gamety) vznikají v pohlavních žlázách (gonádách) procesem 
gametogeneze. Samčími gonádami jsou varlata (testes), samičími vaječníky 
(ovaria). U hermafroditů vznikají pohlavní buňky buď odděleně nebo v jediné 
žláze  oboupohlavné  (ovotestis). Gonády vznikají v embryogenezi  z párové 
genitální lišty vytvářející zárodečný epitel  (nazývaný kortex), v němž se ukládají 
primordiální gonocyty. Gonády pak slouží k uložení vyvíjejících se gamet, k 
jejich výživě a ochraně.  
Rodozměna  (metageneze) je  pravidelné střídání rozmnožování pohlavního a 
nepohlavního  
Různorodost  (heterogonie) zahrnuje střídání rozmnožování pohlavního 
(oplozenými vajíčky) a partenogenetického (vajíčky neoplozovanými). 
 
Partenogeneze je vznik nového jedince z neoplozeného vajíčka. Partenogenetická 
samice tak předává potomstvu dvojnásobné množství svých  genů.                              
Rozlišujeme několik typů partenogeneze: 
ƒ