Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- 54 -
Rozdělení pohlavního rozmnožování na rozmnožování:
jednobuněčných
Pohlavní rozmnožování jednobuněčných je závislé na vzniku pohlavního jedince
tzv. gamonta, který produkuje pohlavní buňky postupným binárním dělením a to
buď jako gamety stejné (morfologicky nerozlišetelné) tzv. izogamety, nebo
gamety odlišné jak tvarem, velikostí nebo fyziologicky tzv. anizogamety.
Jestliže pohlavní buňky ve skutečnosti reprezentují těla jednobuněčných, nazývá
se pohlavní proces hologamie a v něm splývají obě rodičovské buňky v jedinou
zygotu. Splývání izogamet se nazývá izogametie (izogamie). Na rozlišení pohlaví
na tomto stupni má výrazný vliv vnější prostředí (teplota, chemické složení vody)
např. u bičíkovců rodu Phytomonadina bylo zjištěno, že kyselé prostředí
vyvolává u izogamet vznik pohlaví samčího (označovaného +), kdežto zásadité
prostředí vznik jedince samičího (označeného -).
Vznik pohlavního rozmnožování v procesu evoluce je provázen vznikem funkční
anizogamie (diferenciací gamet na jednotlivé rozmnožovací typy).
Na vyšším evolučním stupni se liší oba typy gamet nejen fyziologicky, ale i
tvarem a velikostí. Samčí gamety jsou také pohyblivější, samičí jsou větší a málo
pohyblivé. Splývání těchto gamet se nazývá anizogametie (anizogamie).
Další etapou evoluce pohlavnosti je vznik morfologické anizogamie ve smyslu
diferenciace pohlavních buněk na mikrogamety a makrogamety.
Morfologická anizogamie je splývání samčích mikrogamet (androgamet) a
samičích makrogamet (gynogamet). Možnost oddělené produkce mikrogamet a
makrogamet vytváří pak u mnohobuněčných organismů předpoklady ke vzniku
gonochorismu (jednopohlavnosti).
Při nejvyšším stupni rozlišení pohlavních buněk u mnohobuněčných
(heterogamie) se malá a čile se pohybující samčí buňka nazývá spermie
(spermatozoid) a samičí velká a nepohyblivá buňka vajíčko (ovum). Jejich
splývání se nazývá oogamie. Ta je charakteristická pouze pro mnohobuněčné
živočichy.
Konjugace je zvláštní způsob pohlavního rozmnožování jednobuněčných
(nálevníků) při kterém nedochází ke splývání pohlavních buněk, ale jen
k dočasnému spojení 2 jedinců a výměně částí mikronukleů (generativních jader).
Makronukleus zaniká a mikronukleus se redukčním dělením rozdělí na 2 buňky:
stacionární a kinetickou. Dojde k výměně kinetických jader, ty splynou se
stacionárními jádry a vzniká znovu diploidní jádro (synkaryon). Konjugace
nálevníků je určitým primitivním typem oplození, není však přímo spjata
s rozmnožováním
mnohobuněčných Při rozmnožování pohlavním procházejí všichni mnohobuněční živočichové ve
svých vývinových cyklech jednobuněčným stádiem (oplozeným vajíčkem,
zygotou). Při vzniku zygoty dochází ke spojení genomů obou rodičů (amfimixis),
takže zygota má zákonitě rozšířenou dědičnost (vzniká nová genetická kvalita).
Zároveň se zvyšuje variabilita potomků. Zdvojením chromozómové sady je
zároveň zabráněno vzniku náhodných, nepříznivých mutací jednoho genu.