Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- 48 -
specifická séra s obsahem protilátky za účelem prokázání přítomnosti antigénu
v tkáních (cytokeratin MNF 116, Vimentin, Cesmín atd.).
Princip elektronové mikroskopie Elektrony jsou urychlovány směrem k vzorku urychlovacím napětím (typicky 0,1-
30 kV). Svazek elektronů je upravován (zaostřován) elektromagnetickými
čočkami. Tubus obsahuje zpravidla jednu nebo více kondenzorových čoček,
objektivovou čočku, vychylovací cívky rastrů a cívky stigmátorů pro korekci
astigmatismu
Elektronové mikroskopy dělíme na: transmismí (prosvětlovací)
rastrovací (řádkovací)
Transmisní elektronový mikroskop (TEM) umožňuje pozorování preparátů do
tloušťky 100 nm při vysokém zvětšení a s velkou rozlišovací schopností.
Vzhledem k příbuznosti paprskových diagramů lze jej považovat za analogii
světelného mikroskopu v procházejícím světle. Oba přístroje mají podobnou i
řadu součástí (zdroje světla nebo elektronů, čočky skleněné nebo
elektromagnetické a v obou se preparát umísťuje na mechanický stolek). TEM
potřebuje ke své činnosti i mnoho dalších systémů, které u světelného mikroskopu
nejsou, např. vysokonapěťové zdroje, elektroniku k řízení mikroskopu a výkonný
vakuový systém pro vyčerpání jeho vnitřních prostor mikroskopu na hodnotu,
která zabezpečí střední volnou dráhu elektronu alespoň v délce 3 m.
Rastrovací elektronový mikroskop (REM) nebo též řádkovací elektronový
mikroskop (angl. scanning electron microscope, SEM) je elektronový mikroskop,
který využívá k zobrazování pohyblivého svazku elektronů.. Na každé místo
vzorku je zaměřen úzký paprsek elektronů (prochází jej po řádcích a odtud
řádkovací). Interakcí dopadajících elektronů s materiálem vzorku vznikají různě
detekovatelné složky. Jak paprsek putuje po vzorku, mění se podle charakteru
povrchu úroveň signálu v detektoru. Z těchto signálů je pak sestavován výsledný
obraz. Získaný obraz je standardně monochromatický. Zdrojem elektronů je
elektronová tryska, nejčastěji wolframové žhavené vlákno, umístěné v tzv.
Wehneltově válci.
Elektronový mikroskop umožňuje spatřit i ty nejmenší organely a dokonce i
jednotlivé makroromolekuly, ale příprava vzorku vyžaduje náročnou přípravu a
tyto objekty proto nemohou být pozorovány živé.
Otázky k opakování: 1. Vysvětlete princip světelné a elektronové mikroskopie a rozdíly mezi nimi
2. Jaký význam pro rozvoj biologických věd měl rozvoj elektronové mikroskopie?
3. Jaké objekty lze studovat rastrovacím elektronovým mikroskopem ?