Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- 41 -
obsahujících aktin a myozín. Poprvé se s těmito strukturami setkáváme u stažitelných
buněk hub a žahavců.
U ostatních živočichů je svalová tkáň reprezentována již specializovanými komplexy
buněk nebo soubuním s pravidelně uspořádanými myofibrilami v sarkoplazmě.
Podle stavby a funkce rozlišujeme 4 typy svalových tkání:
svalové epitely
hladkou svalovou tkáň
příčně pruhovanou (žíhanou) svalovou tkáň
srdeční svalovou tkáň
Svalové epitely: jsou původu ektodermálního nebo endodermálního a tvoří
podkožní svalovinu u láčkovců a střevní svalovinu ploštěnců
Hladká svalová tkáň, její základní stavební a funkční jednotkou je jednojaderná
svalová buňka myocyt. Myocyty jsou malé vřetenovité buňky na konci roztřepené
nebo rozvětvené. Na jejich povrchu je pružná sarkoléma, základní cytoplazma se
nazývá sarkoplazma, ta obsahuje sarkozómy (modifikované mitochodrie), nepříliš
uspořádané sarkoplazmatické retikulum, dvojité dělící vřeténko a mohutně
vyvinutý Golgiho aparát. Jediné oválné jádro je uloženo v buňce centrálně.
Myofibrily nejsou vytvořeny, myofilamenta tlustá i tenká jsou uložena paralelně
s podélnou osou buňky, překrývají se a proto není patrné pruhování jak tomu je u
svalové tkáně příčně pruhované.
Histogeneze
Hladká svalová tkáň vzniká z embryonálního mezenchymu, ve vyzrálém stavu
jsou v ní svalové buňky proloženy vrstvami síťovitého vaziva, jedná se tedy o
tkáň smíšenou.
Fyziologické vlastnosti:
Obecně je činnost hladké svaloviny malá, reakce jsou pomalé, činnost trvalá. Růst
a obnova (regenerace) se realizuje z vmezeřeného retikulárního pojiva.
U bezobratlých hladká svalovina zajišťuje i pohyb (kroužkovci, měkkýši). Je
ovládána z centrálního nervstva. Často bývá různě modifikovaná jako svalovina
helikální (kroužkovci), svalovina paramyozinová (svěrače lastur mlžů).
U obratlovců je hladká svalovina ovládána pouze vegetativním nervstvem a tvoří
stěny cév, střev, močových cest, dělohy atd.
Příčně pruhovaná (žíhaná) svalová tkáň, je vývojově dokonalejší typ, je to
svalovina fylogeneticky vyspělých skupin živočichů (členovci, obratlovci). Učlenovců je to jediný typ svaloviny, u obratlovců tvoří kosterní (lokomoční)
svalstvo jehož činnost je řízena z CNS. V primitivní podobě se vyskytuje již u
některých bezobratlých (láčkovci, červi).Histogeneze
Příčně pruhovaní svalová tkáň vzniká z mezenchymu mezodermálního původu.
Mezenchymální buňky zatahují své cytoplazmatické výběžky, nabývají
zkráceného tvaru a stávají se myoblasty. Ty spolu splývají a tvoří mnohojaderné
myotubuly v jejichž cytoplazmě se hromadí myofilamenty, které se posléze
organizují do žíhaných svalových vlákenek myofibril. Větší množství jader je
umístěno na periferii svalového vlákna. Sarkoplazmatické retikulum bez ribozómů