Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- 47 -
infračervená mikroskopie, fluorescenční mikroskopie (využití polarizačního,
infračerveného a ultrafialového světla)
Příprava preparátů pro světelnou mikroskopii
nativní (čerstvé) preparáty umožňují pozorování živých převážně
jednobuněčných živočichů (nebo izolovaných buněk tkání) ve vodě nebo ve
fyziologickém roztoku
tkáňové kultury (buňky pro tkáňové kultury lze získat buď kultivací z buněčné
suspenze disociované tkáně, nebo přenosem z primárních kultur do nového
kultivačního prostředí
trvalé preparáty pro dlouhodobá pozorování (objekt je umístěn v trvalém
mediu např. v kanadském balzámu, želatině nebo pryskyřici)
Typy histologických preparátů
řezové mikroskopické preparáty
nátěry, roztlaky a roztěry (tělní tekutiny)
výbrusy (tvrdé tkáně)
Příprava trvalých histologických preparátů zahrnuje tyto dílčí úkony:
odběr tkáně (biopsie)
fixace etylalkoholem, formaldehydem nebo fixačními směsmi
praní vzorku
zalévání do parafinu (akrylových pryskyřic)
řezání preparátu na mikrotomu
barvení (vitální barvení)
uzavírání (montování) je proces zalévání preparátů do trvalého media
(kanadský balzám, glycerin, akrylové pryskyřice)
Barvení histologických preparátů
Ke znázornění buněčných struktur a jednotlivých složek tkání se tkáňové řezy
barví vhodnými barvivy. Pomocí histochemických technik lze pak prokázat
přítomnost různých látek v buňkách nebo v tkáních a lépe tak porozumět
probíhajícím procesům v organismu. Tato technika využívá jak různých
chemických roztoků a enzymů, tak v posledních letech i protilátek (antigénů).
Základním histologickým barvením je barvení hematoxylin-eosinem, které je
založeno na různé afinitě barev k jednotlivým buněčným a tkáňovým strukturám.
Toto klasické barvení má v histologii nezastupitelné místo i přes zavádění nových
barvících metod a moderní pozorovací techniky. Po nabarvení histologického
preparátu hematoxylín-eosinem lze ve světelném mikroskopu rozlišit modrá jádra
buněk (hematoxylin), růžovou až červenou cytoplazmu a mezibuněčné struktury a
oranžové erytrocyty (eosin).
Imunohistochemická technika je moderním trendem v histologii, především
v histopatologii. Zvláště v případě nádrových lézí je často imunohistochemická
diagnostika za pomocí 1 nebo více tzv. markerů rozhodující pro konečné
stanovení diagnózy a má i velký význam pro následný klinický postup.
Cílem imunohistochemie je detekce specifických antigenních determinant
s využitím imunologické vazby antigén – protilátka. K detekci se používají