Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie

- 44 - 

zápoje (synapse).  Axony většiny neuronů mají myelinovou pochvu, kterou tvoří 
podpůrné buňky  a která je přerušována mezerami (Ranvierovymi zářezy). 
Nervová buňka může mít pouze 1 neurit (axon), ten však může mít  jednu nebo i 
více postranních větví tzv. kolaterál. 
 
 
Nahromaděním neuronů vznikají  nervová centra (ganglia, mozek). 
 

Dělení neuronů 
Zatímco neuroblasty, spongioblasty i buňky gliové mají schopnost dělení, neurony 
se již v postnatálním období dále nedělí. Nervová tkáň tudíž nemá schopnost 
regenerace (může dojít jen k obnově přerušených nervových spojů). 
Některé buňky nervové tkáně mají schopnost procházející nervové vzruchy jistým 
způsobem registrovat a tak se stávají jakýmsi sídlem paměti. Jelikož se neurony po 
ukončení  diferenciace již nedělí jsou v nich uloženy paměťové záznamy  za celé 
uplynulé vývojové období života. Tím je umožněna orientace živočichů nejen 
v prostoru, ale i v čase. 

 
Nervová tkáň je tkání řídící, spojující všechny buňky v integrovaný 
harmonický celek schopný čelit nejrůznějším životním překážkám.                                              
Gliové buňky (neuroglie) jsou  podpůrnými buňkami CNS ajsou zastoupeny 
v mnohém větším počtu než neurony. Jejich funkce je strukturální a vyživovací, 
tvoří oporu neuronů, elektrickou izolaci a zvýšují rychlost vedení vzruchu.  
Rozlišujeme 4 typy neuroglií: 
ƒ  astrocyty  jsou největšími gliovými buňkmi hvězdicovitého tvaru a hlavními 
podpůrnými elementy nervové tkáně 
ƒ  oligodendroglie (oligodendrocyty) jsou nejpočetnějšími gliovými buňkami 
ƒ  mikroglie jsou nejmenšími a nejméně častými gliovými buňkami. Některé 
elementy mikroglií patří do monocytomakrofágového systému a jsou schopny 
fagocytovat 
ƒ  ependymové buňky jsou řasinkové buňky vystýlající deriváty nervové trubice  
(komory mozkové a centrální kanál míšní). 
Astrocyty a  oligodendrocyty patří mezi tzv. makroglie