Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
U nižších obratlovců (včetně ocasatých obojživelníků) jsou krvinky produkovány
z buněk ve vazivu střevní stěny, v ledvinách a játrech. U vyšších obratlovců je
krvetvorným centrem a zdrojem všech buněčných elementů krve červená kostní
- 38 -
dřeň. V lymfatických orgánech (slezina, brzlík, lymfatické uzliny) se mohou dělit
leukocyty.
Krvetvorba
U bezobratlých se krevní buňky diferencují v embryogenezi z mezenchymu. U
obratlovců v krvetvorných (hemopoetických) orgánech, u savců např.v červené kostní
dřeni, ale v embryogenezi i v játrech a ve slezině, u plazů a ptáků v kostní dřeni a
slezině, u ryb ve slezině, ledvinách atd.
Složení krve obratlovců: tekutá krevní plazma obsahuje asi 93 % vody, minerální soli, cukry, aminokyseliny a
7 % bílkovin (albuminy, fibrinogen, globuliny a další)
krevní buňky:
Červené krvinky (erytrocyty) jsou ploché buňky, u savců jsou bikonkávního tvaru a
bezjaderné. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin (u bezobratlých i jiná
barviva např. hemokyanin)
Životnost erytrocytů (regenerace): člověk 90 - 120 dnů
ptáci 20 - 40 dnů
žáby 700 -1200 dnů
Vznikají v procesu krvetvorby v červené kostní dřeni, zánikají v játrech a ve slezině.
Počet erytrocytů v krvi je specifický, podléhá změnám v souvislosti s fyziologickým
stavem organismu. Existují pohlavní rozdíly (muži mají v 1 ml 5 milionů, ženy 4,5
milionů červených krvinek). Největší erytrocyty mají obojživelníci a nejmenší pak
savci. U savců dochází při dozrávání erytroblastů k extruzi jádra (erytrocyty savců
jsou druhotně bezjaderné).
Bílé krvinky (leukocyty) jsou buňky s jádrem. Jejich počet dosahuje 6 -10 tisíc v 1 ml
krve, množství však kolísá především za patologických stavů (např. při zánětlivých
procesech).
Podle přítomnosti (či nepřítomnosti) specifických barvitelných granul je dělíme na
granulocyty a agranulocyty:
o