Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (3.37 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Kompletní zápisy (skripta) doktora Majkuse z předmětu Obecná zoologie. Zkouška zvládnuta na B.

- 37 - 

Osifikaceje proces vzniku a vývoje kostní tkáně 
     Podle jejího průběhu  rozlišujeme:

ƒ  osifikaci přímou  (desmogenní), proces kdy se osteoblasty diferencují přímo 

z mezenchymatických buněk. Osteoblasty pak produkují základní kostní hmotu a 
mění se v osteocyty (vzniká kost houbovitá, ta dále roste a během růstu se mění i 
její vnitřní struktura). 
Tímto typem osifikace vznikají  některé ploché kosti kostry člověka, spodní čelist, 
krunýře želv a kostěné desky krokodýlů, obecně kosti krycí (kosti dermální) 
ƒ  osifikace nepřímou  (chondrogenní)  můžeme charakterizovat jako postupnou 
přeměnu chrupavčité tkáně (hyalinní chrupavky) v tkáň kostní. Chrupavčitá tkáň 
je nejdříve rozrušována  a postupně nahrazována osteoblasty, které dále dozrávají 
v osteocyty. Primární kost je plsťovitá, ta je postupně resorbována a nahrazována 
kostí lamelózní.  

      Tento  proces  začíná buď ze středu chrupavčitého modelu kosti (enchondrální 

osifikace) nebo z jeho povrchu (perichondrální osifikace). Primární osifikační 
centrum je lokalizováno v diafýzách, sekundární v epifýzách kostí. 

       Osifikací  chondrogenní  vznikají  na  místě hyalinní chrupavky kosti chondrální, 

které  často označujeme také jako kosti primordiální (náhradní) a které tvoří 
většinu kostí skeletů obratlovců. 

ƒ  k osifikaci může výjimečně docházet i ve vazivu (tzv. přímá osifikace vaziva) 

např. osifikace šlachy. Tímto způsobem jsou tvořeny některé kosti ryb, ve stáří 
osifikují u ptáků šlachy dolních končetin, patologicky osifikuje vazivo ve svalech 
či tepnách. Tento způsob osifikace probíhá i při vývoji paroží u jelenovitých. 
 
Zubní tkáňobratlovců není tkání jednotnou, kombinují se v ní deriváty 
mezenchymu a epitelů. Základem zubů je zubovina  (dentin), kterou tvoří 
anorganické soli. Neobsahuje buňky. Z organických složek je zastoupen kolagen. 
Na povrchu zubů je sklovina, která je nejtvrdší tkání v těle živočichů. Zubní tkáň 
tvoří také šupiny paryb. 
 
Pojiva trofická (tělní tekutiny) jsou zastoupeny v těle všech živočišných 
organismů s výjimkou hub (Porifera). Jsou to: ƒ  coelomová tekutina u kroužkovců 
ƒ  hemolymfa (krvomíza) u bezobratlých s otevřenou cévní soustavou 
ƒ  krev u bezobratlých s uzavřeným cévním systémem a u obratlovců 
ƒ  lymfa u obratlovců  
ƒ  tkáňový mok v mezibuněčných prostorách obratlovců 
 
¾  Krev je tvořena  krevní plazmou a krevními tělísky (erytrocyty, leukocyty a 
trombocyty).Krvinky chybí u láčkovců a ploštěnců. U ostatních bezobratlých jsou 
přítomny buňky podobné granulocytům obratlovců, amébovitě pohyblivé a 
schopné fagocytózy (tzv. amébocyty), u hmyzu  pak hemocyty.

Témata, do kterých materiál patří