Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
vazivovou tkání
- 43 -
kontrakce je autonomní, automatická a rytmická, podněty vycházejí ze
samotného svalu (nikoliv z nervové tkáně). Iniciující stimulus pro kontrakci
vytváří soubor specializovaných buněk (kardiomyocytů), které tvoří tzv.
sinoatriální uzlík (jehož součástí jsou i Purkyňova vlákna).
Otázka k zamyšlení: Porovnejte červená a bílá svalová vlákna s ohledem na:
a) obsah myoglobínu
b) rychlost kontrakce
c) hlavní zdroj energie
d) schopnost trvalé aktivity
e) lokalizaci v tkání
4.6 Tkáň nervová
Tkáň nervová je vysoce specializovaná tkáň, vyznačující se vzrušivostí
(iritabilitou) a vodivostí (konduktibilitou). Nervové vzruchy jsou prostřednictvím
nervové tkáně velmi rychle přenášeny k orgánům (i na vzdálenější místa), které na
daný podnět účelným způsobem reagují.
Histogeneze
Nervové buňky a neuroglie se diferencují z určitých oblastí ektodermu z tzv.
neurodermu (neuroektodermu). Nejprve se diferencují tzv. neuroglioblasty a ty se
potom dále rozlišují na neuroblasty a spongioblasty. Z nich se pak tvoří neurony a
buňky gliové (neuroglie).
Specifická stavba nervové tkáně
Nervová tkáň proniká do všech orgánů a má proto převážně vláknitý charakter.
Buněčnou složku nervové tkáně tvoří nervové buňky (neurony, neurocyty) a
neuroglie, zvláštní typy buněk podpůrných a vyživovacích.
Základní stavební a funkční jednotkou nervové tkáně je neuron (nervová buňka),
která se skládá z buněčného těla (cytonu, perikaryonu) a z různého počtu výběžků.
Buněčné tělo tvoří buněčná membrána, základní cytoplazma (neuroplazma),
centrálně uložené kulovité jádro s 1 nebo více jadérky a s velkým množstvím
mitochondrií a lysozómů. Zvláštními strukturami jsou neurofibrily, které se
podílejí na šíření nervových vzruchů.
Výběžky nervových buněk jsou dvojího typu:
dendrity jsou krátké a složitě větveně aferentní výběžky jimiž se šíří nervové
vzruchy dostředivě (do buňky)
neurit (axon) je nápadně dlouhý výběžek (u člověka může dosáhnout až 1m,
u velkých savců je ještě větší), který je výběžkem odstředivým (eferentním) a
přenáší vzruch k cílovým buňkám. Neurity mohou být kryty jen tzv. axolémou
(axony nahé), nebo jsou kryty zvláštními pochvami - vnější Schwannovou (ta
zajišťuje látkovou výměnu mezi axonem a vnějším prostředím), vnitřní
myelinovou (urychluje vedení nervových vzruchů a izoluje vedle sebe uložené
axony) a pojivovou (ta tvoří mechanickou ochranu nervů u obratlovců). Přenos
vzruchů z jedné nervové buňky na druhou se uskutečňuje prostřednictvím tzv.