Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- 36 -
buňkami) a ve tvrdé mezibuněčné hmotě po nich zůstávají jemné kanálky
vyplněné zrnitou hmotou.
Kost jako orgán má 2 složky
kostní tkáň
kostní dřeň.
Podle struktury rozeznáváme 2 typy kostí:
¾ Primární (plsťovitá, nezralá) kost jehrubě vláknitá kost s
plsťovitě
propletenými svazky kolagenních vláken. Nemá pravidelnou strukturu. Ve
zvápenatělé základní hmotě jsou osteocyty v komůrkách.
Je běžným typem tkáně u zárodků nižších obratlovců (zvláště u obojživelníků a
plazů), u vyšších obratlovců tvoří úpony šlach a vazů. V ontogenezi je
předchůdcem kosti lamelózní. Podílí se na hojení zlomenin (reparační původ).
¾ Sekundární (lamelózní, zralá) kost jejemně vláknitá kost (též lamelární),
osteocyty i mezibuněčná hmota jsou uspořádány vrstevnatě (vrstvy kostních
buněk se pravidelně střídají s vrstvami mezibuněčných hmot).
Lamelózní kost se vyskytuje ve 2 typech:
kost kompaktní – lamely jsou uspořádány vrstevnatě, kostní hmota je jednolitá,
osteocyty jsou uspořádány v charakteristickou stavební jednotku (osteon). Kostní
hmota je prostoupena soustavou kanálků:
- Haversovy kanálky probíhají rovnoběžně s podélnou osou kosti, procházejí
jimi cévy a nervy zajišťující výživu kostní tkáně. Vyskytují se v diafýzách
dlouhých kostí a na povrchu kostí plochých
- Volkmannovy kanálky probíhají kostí napříč
- spojovací kanálky doplňují předchozí 2 typy kanálků
kost houbovitá (spongiózní) je tvořena prostorovými trámci kompaktní kostní
tkáně (které se různě kříží a větví) a ostny, takže kost je porézní. Ve vzniklých
prostorách je uložena kostní dřeň. Výživa se realizuje cévami, které jsou uloženy
uvnitř silnějších trámečků. Nacházíme ji v epifýzách (epifýza je tvořena
spongiózní kostí a tenkou vrstvou kompaktní kostní) dlouhých kostí a ve středních
částech plochých kostí. Na povrchu kosti je vazivová blána okostice (periost).
Kostní dřeň je v podstatě síťovité (retikulární) vazivo v jehož mezibuněčných
prostorách jsou kmenové buňky krevních tělísek a tukové buňky. V červené
kostní dření probíhá proces krvetvorby. Červená kostní dřeň dlouhých kostí
postupně podléhá tukové degeneraci a mění se na kostní dřeň žlutou (později
šedou).
Krvetvorba je tvorba krevních buněk.Výchozími buňkami jsou mezenchymatické
buňky, které se diferencují postupně v retikulární buňky a ty se dále diferencují
v mladé (nezralé) krevní buňky (erytroblasty, leukoblasty a megakaryoblasty). Ty
pak dozrávají ve zralé buňky (erytrocyty, leukocyty a megakaryocyty). Rozpadem
megakaryocytů vznikají krevní destičky (trombocyty).