MRMUV_studijni_text_final

Mnoho rodin se středními a vysokými příjmy se proto z měst stěhuje. Chudší 

rodiny  a  přistěhovalci  se  pak  soustřeďují  ve  vnitřních  městech  a  na  sídlištích 

patřících  veřejnému  sektoru.  Jiné  centrální  obytné  části  přitahují  mladé  lidi  a 

studenty,  zatímco  v  dalších  se  soustřeďují  rodiny  s  vyššími  nebo  se  dvěma 

příjmy. 

Sociální  rozpad  nebo  segregace  není  sám  o  sobě  problémem.  Jestliže  se 

však  ekonomická  nevýhodnost,  nezaměstnanost  a  sociální  stigmatizace  spojí 

dohromady  v  oblastech,  které  jsou  navíc  charakterizovány  kulturními 

a národnostními rozdíly a jež vyžadují zvlášť vysoké integrační úsilí od svých 

obyvatel, zvyšuje se nebezpečí sociálního vyloučení. Těmito problémy je nutno 

se  zabývat  nejen  proto,  že  jsou  v  Evropě  velmi  rozšířené,  ale  i  protože 

Prostorové plánování v EU 

78 

podtrhují  význam  sociální  dimenze  pro  trvale  udržitelný  rozvoj  urbánních 

oblastí  v  Evropě.  Aby  bylo  nalezeno  úspěšné  řešení  problému  chudoby, 

sociální  diskriminace  a  vzniku  ghett,  je  zvláště  nutno  snižovat  dlouhodobou 

nezaměstnanost.  Některé  členské  státy  se  o  to  úspěšně  pokusily  cestou 

integrovaných  multi-sektorových  programů  ekonomické  regenerace  a  rozvoje 

zaostalých městských částí. 

Zlepšení kvality městského prostředí 

Většina měst přijala opatření na řešení takových problémů prostředí jako