MRMUV_studijni_text_final

objektů, které často podléhají pomalé, avšak trvalé zkáze. Přes značné investice 

do  údržby  a  obnovy  těchto  objektů  se  nepodařilo  uvedený  trend  zastavit. 

Je nutno  zahájit  programy  ochrany  a  předejít  tak  nenapravitelným  škodám. 

Signatářské státy Grenadské konvence z roku 1985 se zavázaly k politice, jež 

zajistí ochranu a údržbu architektonického dědictví, avšak která musí zároveň 

Prostorové plánování v EU 

75 

přihlížet k požadavkům moderní společnosti. 

Evropské kulturní dědictví se neskládá pouze z jednotlivých historických 

objektů a archeologických lokalit. Různý životní styl obyvatel evropských měst 

je  nutno  posuzovat  v  jeho  celku  jako  součást  kulturního  dědictví.  Mnoho 

evropských měst je ohroženo komercializací a kulturní uniformitou, která ničí 

jejich vlastní individualitu a identitu. Patří sem například spekulace s pozemky, 

projekty  infrastruktury  v  měřítku  neodpovídajícím  danému  prostředí,  nebo 

nevhodné  adaptace  pro  masovou  turistiku.  Tyto  faktory  se  často  navzájem 

spojují a způsobují vážné škody ve struktuře a společenském životě měst, a tak 

snižují jejich potenciál jako atraktivní lokality pro mobilní investice. Strategie 

územního rozvoje může pomoci čelit těmto nebezpečím. 

Moderní  stavby  není  nutno  považovat  za  rušivé  zásahy,  ale  spíše  za 

potenciální obohacení kulturního dědictví. V mnoha případech bývají nejlepší 

architektonická díla sice individuálním úspěchem, avšak často jsou provázena 

neatraktivním stavebním rozvojem, který zhoršuje kvalitu městského prostředí. 

Objekty  nebo  skupiny  objektů  bývají  zřídkakdy  uspořádány  na  základě