16.-Realismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Ukázka:
NORA
Ano, Torvalde, je to tak. Dokud jsem byla doma
u tatínka, svěřoval se mi se vším a já jsem jeho názory
prostě přejímala. A když jsem někdy byla jiného mínění, tajila jsem to; věděla jsem, že by mu to nebylo vhod.
Říkal, že jsem jeho panenka, a hrál si se mnou, jako jsem si já hrávala se svými panenkami. Potom jsem se
dostala k tobě
HELMER
Jak to mluvíš o našem manželství – ?
NORA (odhodlaně)
Chci říci, že potom jsem přešla z tatínkových rukou do tvých. Tys všecko zařizoval podle svého vkusu a já
jsem přejala zase tvůj vkus; nebo jsem se aspoň tak tvářila; to už ani docela určitě nevím – snad se to
prolínalo; jednou tak, po druhé tak. A když se teď ohlížím nazpátek, připadá mi, že jsem tu žila jako žebrák –
z ruky do úst. Můj život, to byla komedie, kterou jsem hrála pro tebe, Torvalde. Ale ty sis to tak přál. Těžce
jste se na mně prohřešili, ty i tatínek. Že ze mne není nic, to je vaše vina.
HELMER
Jak jsi divná a nevděčná, Noro! Copak jsi nebyla šťastná?
Divoká kachna
Opory společnosti
KNUT HAMSUN (Knut Pedersen)
píše realisticko - psychologické prózy, v roce 1920 získal Nobelovu cenu.
DÍLO:
Hladromán o neúspěšném intelektuálovi bez vůle a morálky, který bojuje o přežití, snaží
se zbavit se pocitu hladu..., dílo má autobiografické prvky, je obrazem bídy a
duševní krize, zachycuje emoce, vize, vnitřní monology.
Švédsko
AUGUST STRINBERG
realistické prózy s prvky naturalismu, novoromantická poezie s prvky symbolismu
a impresionismu, dramata.
DÍLO:
Červený pokojromán s autobiografickými prvky z prostředí stockholmské bohémy, obraz
morální zkaženosti.
Syn služkyčtyřdílná autobiografie o dětství v rozvrácené rodině.
Královna Kristýna drama
SELMA LAGERLÖFOVÁ
próza, 1909 Nobelova cena.
DÍLO:
Gösta Berlingrománová sága o zběhlém knězi, který je bouřlivák, bohém a básník, jedná se o
cyklus příběhů na motivy lidové slovesnosti...
USA
obraz země zde zachycují regionální autoři.
MARK TWAIN (Samuel Langhorne Clemens)
tiskař, novinář, humorista, romanopisec.
DÍLO:
Dobrodružství Toma Sawyera
Dobrodružství Huckleberryho Finnavzpomínková próza o dětství a současně dobrodružná próza s kritickým
humoristickým satirickým pohledem na soudobou Ameriku (problémy
svobody a rovnost), autor užívá drsný humor, ironii, hovorové prvky.
Ukázka:
Tam jsme se zastavili a Tom řekl: "A teď založíme lupičskou tlupu, o které jsme mluvili. Bude se jmenovat
Tlupa Toma Sawyera. Kdo se chce přidat, musí složit přísahu a podepsat se vlastní krví."
Všichni jsme byli svolní. Tak Tom vytáhl arch papíru, na kterém měl sepsanou tu přísahu, a přečetl ji. Přísaha
pravila, že každý chlapec bude věrný tlupě a nikdy nevyzradí její tajemství; kdyby některý chlapec něco
udělal jinému chlapci z tlupy, hoch, který by to dostal za úkol, musí zabít toho chlapce a jeho rodinu a nesmí
jíst ani spát, dokud je nezabije a dokud nevyseká do jejich hrudi kříž, znamení tlupy. A nikdo, kdo nepatří k
tlupě, nesmí tohoto znamení užívat, a kdyby ho užil, musí být stíhán; a kdyby ho užil ještě jednou, musí být
zabit. A kdyby příslušník tlupy vyzradil tajemství, musí být jeho hrdlo proříznuto a jeho mrtvola spálena a
popel rozmetán a jeho jméno škrtnuto z listiny krví a nikdy už v tlupě nevysloveno, ale prokleto a navždy
zapomenuto.
Všichni jsme řekli, že je to opravdu nádherná přísaha, a ptali jsme se Toma, zda to má z vlastní hlavy. Řekl,
že částečně, ostatek že je z knih o pirátech a z knih o lupičích a že každá lepší tlupa má takovou přísahu.
Někteří hoši mínili, že by bylo dobře zabít i rodiny chlapců, kteří by vyzradili tajemství tlupy. Tom řekl, že to je
dobrý nápad, vzal tužku a připsal to. Potom povídá Ben Rogers: "Tuhle Huck Finn nemá rodinu; jak to bude
s ním?"
"No, přece má otce, ne?" povídá Tom Sawyer.
"Otce má, ale kde je mu konec? Lehával opilý s vepři v ohradě, ale už rok nebo ještě déle ho tu nikdo
neviděl."
Dlouho to probírali a už mě chtěli vyloučit, protože prý každý chlapec musí mít rodinu nebo někoho, koho
bychom mohli zabít. Jak prý by k tomu přišli ti druzí. Nikdo na žádné řešení nepřišel a nakonec byli všichni s
rozumem v koncích a seděli jako zařezaní. Já měl brekot na krajíčku; ale najednou jsem si vzpomněl na
východisko a nabídl jsem jim k zabití slečnu Watsonovou. Všichni řekli: "Ta nám stačí, tak je to v pořádku.
Huck se k nám může přidat."
Pak si každý vrazil špendlík do prstu, aby měl krev na podpis, a já jsem také udělal své znamení ruky.
"A teď," povídá Ben Rogers, "co ta naše tlupa bude dělat?"
"Výhradně loupit a vraždit," řekl Tom.
"A co budeme loupit? Věci v domech nebo dobytek nebo -"
"Nesmysl. Krást dobytek a podobné věci, to není loupežnictví; to je krádež," povídá Tom Sawyer. "My nejsme
žádní zloději. Kradení nemá vůbec žádnou úroveň. My jsme silniční loupežníci. Budeme zastavovat a
přepadávat na silnicích poštovní dostavníky a povozy, budeme mít masky, budeme zabíjet lidi a budeme jim
brát hodinky a peníze."