Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2AB-Předpoklady pro vznik a rozvoj CR obecne a v ČR+Lihoviny

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (309 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Teplota a doba rmutování dává „fajnovost „ pivu!

  • Výroba mladiny

Přefiltrováním rmutu vzniká sladina a mláto. Sladina obsahuje látky, které dodávají pivu vůni, chuť a stálost pěny. Vařením sladiny s chmelem v mladinkovém kotli vzniká mladina, vaření probíhá ve varném kotli, kde se zničí zbytek enzymů a bakterií. Nápoj se varem sterilizuje.

Potom se mladina chladí, zbavuje hořkých kalů, dochlazuje a přečerpává do kvasírky = spilky.

Chmel se přidává do mladiny v různých fázích vaření a to :

  1. Chmel určený pro aromatické vlastnosti piva se přidává teprve několik minut před koncem varu.

  2. Chmel určený pro hořkost piva se přidává na začátku varného procesu.

    • DOBA VARU 1 – 1,5 HODINY

    • Meziprodukt se nazývá MLADINA

    • Filtrace mladiny metodou whirlpool, filtruje se kvůli vysráženým bílkovinám po přidání chmele.

    • Kvašení

      • Po filtraci následuje zchlazení mladiny

      • Svrchní kvašení 15 – 25 °C , 3 – 7 dní

      • Spodní kvašení 5 – 10 °C kvasí až dva týdny

kvašení – probíhá v otevřených nádržích o obsahu až 200 hl za teploty

kolem 5°C přidáním pivovarských kvasnic asi 1 týden

  • Dozrávání - dokvašování

Ze spílek se převede se do tanků nebo ležáckých sudů, kde nejméně týden při teplotě kolem 2°C, pivo dozrává, zjasňuje se, sytí se oxidem uhličitým a získává své typické chuťové vlastnosti..

Svrchně kvašená piva dozrávají týden , ale může to být i jeden rok.

Spodně kvašená piva minimálně čtyři týdny při teplotě 0 °C, ale také mohou zrát jeden rok.

Dokvašování trvá u běžných piv asi 1 měsíc, u ležáků asi 3 měsíce a u exportních piv i více než půl roku. Pak se pivo filtruje a směšuje.

  • Filtrace

Přes křemelinu tj. prášek z organizmů, kteří před miliony let obývaly sladkovodní moře.

Než se pivo stočí do lahve nebo do sudu se může, ale i nemusí filtrovat.

  • Pasterizace

Krátkodobé zahřátí piva, kterým se přeruší mikrobiologické aktivity v pivu.

  1. flash- pasterizace = 60 až 80 °C se pivo zahřeje před stáčením

  2. lahve piva 20 minut projíždí vyhřívacím tunelem

Modernizace výroby

Polokontinuální kvašení: probíhá v uzavřených kvasných nádobách, které zrychlují kvasný proces.

Protiproudé chladiče a vířivé kádě: odstřeďují kaly, urychlují výrobu piva, jsou menší.

Mezi evropské země s rozvinutou výrobou světlých a tmavých piv patří SRN (Bavorsko), Anglie, Dánsko, Nizozemí, Polsko a Slovensko.

Druhy piva

Rozdělujeme podle barvy, stupňovitosti, balení atd.

Barva je ovlivňována druhem sladu:

  • světlá se vyrábí z tzv. plzeňské sladu sušeného při teplotě 80 – 90°C.

  • tmavá piva se vyrábí z tzv. bavorských sladů pražených při teplotě kolem 105°C.

Stupňovitost se rozlišuje udávanými procenty, které značí přibližný obsah extraktivních látek v mladině. Skutečný obsah alkoholu v pivu je o mnoho nižší, světlá piva 1/3 ze stupňovitosti, tmavá piva 1/4

Témata, do kterých materiál patří