4.Počátky písemnictví u nás
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Ukázka:
Třetí knihaXlV.
Roku narození Páně 1119
Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v
podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od
základů starou, a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto obojí
strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a
rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší i dolejší trámy i s domem
samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoli zuřila, v této zemi svou
prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě.
XLVI.
Roku od narození Páně 1120
NYNÍ, MILENÁ MÚZO? SVŮJ RET HLEĎ ZADRŽET PRSTEM. I KDYŽ DOBŘE TO VÍŠ, MĚJ
ROZUM A NEŘÍKEJ PRAVDU, CHCEŠ -LI MÍT ROZUM JAK JÁ, JEN KRATIČCE JEDINÉ
ŘEKNI: „OPĚT BOŘIVOJ KNÍŽE BYL Z VÝŠIN KNÍŽECTVÍ SVRŽEN: PROVEDEN BYL TEN
ČIN V DEN ŠESTNÁCTÝ MĚSÍCE SRPNA.“
pokračovatelé Kosmase :
KANOVNÍK VYŠEHRADSKÝ
MNICH SÁZAVSKÝ soustředil se na slovanskou liturgii
VINCENTIUS
sepsal události 1158 - 1167
PETR ŽITAVSKÝ velmi vzdělaný
Zbraslavská kronika začal ji psát opat zbraslavského kláštera, Ota, Žitavský v ní pokračuje -> jedná se o 2. nejzdařilejší
dílo středověké historiografie, (po Kosmovi), psána latinsky, původně kronika vlády Václava II.,
poté rozšířena do roku 1338. Zachycuje morální hodnocení událostí, kronika prokládána verši a
citáty z Bible.
Dalimilova kronika Pochází ze 14.století, zachycuje příběhy českých dějin do r.1314, autor neznámý, ale
nadprůměrně vzdělaný se silným vlasteneckým cítěním. Označení "Dalimilova" vychází z Hájkovy
kroniky, který jako autora uvedl kanovníka Dalimila Meziříčského. Tuto informaci převzal český
barokní historik Tomáš Pešina. O tomto omylu se vědělo už v době NO, ale název se vžil ...
První česká kronika, psáno nerýmovaným bezrozměrným veršem -> proměnlivý počet slabik,
vyprávění jsou prostá a jadrná, začíná potopou končí počátkem vlády Jana Lucemburského.
Podpora češství proti cizincům (Oldřich a Božena). Určeno širšímu publiku.
Ukázka:
O sedlčie knieni BořeněKněz Oldřich o Postoloprtech lovieše.
Sta sě, že když skrzě jednu ves jědieše,
uzřě, že sedlská dievka na potocě stáše,
bosa i bez rukávóv rúcho práše.
Sedlka velmi krásna bieše,
k tomu ovšem stydlivé nravy mějieše.
Počě sě jejie krásě diviti stojě
a inhed ju sobě za ženu pojě.
Ta knieni šlechetna bieše,
jmě Bořena mějieše.
Páni mu z toho za zlé mějiechu,
kněz vece: Páni neradi slyšiechu,
z chlapóv šlechtici bývajú,
a šlechtičí syni chlapi bývajú,
neb ostaralé střiebro šlechtu činí...
Radějí sě chcu s českú sedlkú snieti,
než královnu Němkyňu za ženu jmieti.
Vřeť každému srdce po jazyku svému,
proto Němkyně bude přieti ľudu mému.
Němkyně bude němečskú čeleď jmieti,
němečsky bude učiti mé děti,
proto bude jazyka rozdělenie
a inhed země jisté zkaženie.