8. Český humanismus a renesance
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Architektura
dělají se přestavby panských sídel, byli povoláni italští architekti (Belvedér, letohrádek Hvězda,
Schwarzenberský palác), používá se sgrafitová výzdoba (dům U Minuty, Velká Míčovna),
budují se náměstí (Telč, Slavonice, Nové Město nad Metují).
Užívá se pojem "česká renesance" = splynutí gotické zástavby a renesanční architektury
Malířství
umělci z Itálie např. Giuseppe Arcimboldo - alegorické portréty rostlin. Malují se portréty šlechty,
zátiší, krajiny se zvěří.
Sochařství
drobné mramorové a bronzové plastiky, budují se ozdobné portály (vchody)
Adriaen de Vriese
Hudba
zámecké kapely, hrála se italská hudba.
Známý hudebník byl Kryštof Harant z Polžic.
Jazyk
vznikaly překlady, vzniká literatura naučná, vydávají se knihy, v českém prostředí se prosazují spíš
myšlenky reformace, univerzita není novým proudům otevřená, humanismus se vyvíjí mimo ni,
díky studentům a učencům z italských univerzit. Renesanční posun v myšlení způsobil, že politici a
historici se museli pokusit o nový výklad událostí => historická díla nyní píší státníci a politici, nikoli
lidé odtržení od života.
Čeština v humanismu byla vyspělým spisovným jazykem, používá se "bratrský pravopis"
(pravopis používaný v dílech Jednoty bratrské : např. Už používá háček , j se píše jako g...,
zdokonalila se interpunkce - tečka na konci, čárka ve větě, přibyl otazník)
Literatura
česká renesance:
HYNEK Z PODĚBRAD přeložil Dekameron
syn Jiříka z Poděbrad
Májový sen Hynek byl ve své době považován za smilníka, vedl bouřlivý život, v díle přišla ve snu dívka k
chlapci do lože... než dosáhl svého tak se probudil...
Ukázka
Tu jest mi ruky podala I zapru se svú nohú ze spaní
a podavši přistúpila, že třeskne, jakož s hřímaní,
objavši mě mile i políbila a psíček, kterýž pod ložem ležel.
a políbivši takto mluvila: lekl se toho, křikem zaúpěl.
„Teď jsi nynie se mnú, muoj milý,sám. A já procítiv na loži sedech,
Přijde-li kto, běda nám! vohlédaje se hlavu zvedech,
Hádaj, co by myslili sobě?“ pohleděch – a já podušku objal
a sedím s ní jako omámený,
pravý blázen potřeštěný.
Ve 2.pol.15.stol dvě linie tvorby
1. latinský humanismus
JAN Z RABŠTEJNAbyl vyšehradským proboštem a diplomatem Jiřího z Poděbrad, hrozila mu klatba, proto se přiklonil
na stranu jeho protivníka uherského krále Matyáše.
DÍLO:
Dialogus
polemika tří katolických šlechticů s Rabštejnem o politice, Jiřikovi, o Čechách..,Rabštejn vychvaluje
Čechy, odmítá válku... dílo je na hranici středověku => učenecká forma argumentace x uvádí
mnoho antických autorů + zachovává pravidla hum. poetiky.
BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC
během studií v Itálii se nadchl pro humanimus, četl v originále řecké i
latinské klasiky, cestoval po antickém světě, měl odpor k češtině, píše
básně v hexametrech a elegickém distichonu = kt. byly oblíbené v antice.
Snil o kariéře... nakonec se uchýlil do samoty na hrad Hasištejn,
komunikoval odtud s humanisty, jeho básně byly uznávané ve světě, ale ne
u nás.