9AB-Silniční dopra a CR+Obsluha v dopravních prostředcích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Silnice 1. třídy - spojují důležitá hospodářská, politická a kulturní centra v zemi značeny 1-99/E55, E231 - označení komunikací, které propojují ČR s evropskou silniční sítí
Silnice 2. třídy - značeny 100 – 999/okresní vozovky
Silnice 3. třídy – bez označení/ostatní vozovky, které spojují jednotlivá místa se silnicí vyšších tříd nebo mezi sebou navzájem silnice vyšších tříd
Místní komunikace - zajišťuje je město či obec/např. pro spojení se samotami
Účelové komunikace – polní cesty a lesní svozové cesty
Dopravní prostředky
Dělení: podle počtu přepravovaných osob - osobní automobily
- obytné vozy
- přívěsy
- mikrobusy
- minibusy
- autobusy
- autokary
Autobusy- vozidla s kapacitou od 40 do 80 míst
dálkové
městské
patrové
zájezdové – podle kvality – 1* autokary
2* výletní autobusy
3* turistické autobusy
4* luxusní turistické autokary
zvláštní forma busu: rotel – bus s přídavným ubytov.místem (lůžka)=obytný přívěs (za jízdy nespím)
hotel bus – bus na 2 části – část na sezení, část na spaní
Autobusy
První autobus (tehdy ještě pod názvem omnibus) se spalovacím motorem představil Karl Benz v roce 1895, do pravidelného linkového provozu se dostal v říjnu roku 1899 v Londýně.
Termín „autobus“
Pro autobus se původně používal stejný termín jako pro dřívější koněspřežný prostředek nekolejové hromadné dopravy, tedy omnibus. Pro odlišení se začalo používat označení automobilní omnibus, z čehož pak zkrácením vznikl současný termín autobus.
Technické požadavky
Autobusy musí vyhovovat zkoušce stability, nesmí v něm být použity hořlavé a nasákavé materiály, elektroinstalace musí být odolná vůči teplotě i vlhkosti, každý autobus musí mít nejméně dvoje dveře (jedny mohou být nouzové).
Rozdělení autobusů
Neoficiální dělení podle velikosti a kapacity
Obsaditelnost autobusů se udává ve formátu X+1, kde X označuje počet míst pro cestující a +1 je místo pro řidiče.
Mikrobusy - nejčastěji se tak označují vozidla, která mají 7-9 míst včetně řidiče a celkovou hmotnost do 3,5 t.
Minibusy - více než 8+1, max 16+1 míst. Zadní řady sedadel jsou v uspořádání dvojsedačka-ulička-sedačka.
Midibusy - Malé autobusy, které mají přibližně 25 míst pro sedící cestující (délka 7-10 metrů). Jsou nasazovány na málo vytížené linky nebo linky vedené extrémní trasou (úzké ulice, prudké zatáčky).
Standardní autobusy - Dvounápravové vozy dlouhé nejčastěji kolem 12 metrů, je to nejrozšířenější druh autobusu. Obsaditelnost činí až 55 sedících cestujících (linkové autobusy) nebo 30 sedících cestujících a až 70 stojících cestujících (městské autobusy).
Patrové autobusy - Dvounápravové (většinou městské) i třínápravové (většinou dálkové) vozy. Díky druhému podlaží je větší celková kapacita cestujících. Délka je stejná nebo o málo větší než u klasických autobusů, což je výhodné z hlediska manévrovatelnosti a průjezdnosti úzkých ulic.