10. Energie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KOLOBĚH UHLÍKU
uhlík z atmosféry je ve formě oxidu uhličitého pohlcován zelenými rostlinami a prostřednictvím fotosyntézy zabudován do organické hmoty
uhlík se podílí na toku energie v ekosystémech – energie je zpravidla uložena v makroergních vazbách uhlíkatých sloučenin
organicky vázaný uhlík je zčásti organismy prodýchán (vzniká opět oxid uhličitý) a část se hromadí ve formě odpadních produktů a masy odumřelých zbytků, které jsou dále zpracovány reducenty (opět se uvolňuje oxid uhličitý)
hlavní mobilní zásobárnou uhlíku na Zemi jsou oceány (jsou rozpustný ve vodě), kde je využíván fytoplanktonem k fotosyntéze
přesuny uhlíku mezi atmosférou a oceánem se uskutečňují prostřednictvím srážek a dále difuzí přes hladinu
KOLOBĚH KYSLÍKU
zásoby kyslíku jsou v atmosféře neustále doplňovány fotosyntézou zelených rostlin
organismy je spotřebováván při dýchání a při rozkladu jejich odumřelých těl (oxidační procesy)
z atmosféry proniká kyslík také do vody a do půdy, koloběh ovlivňuje i člověk (spalování fosilních paliv)
KOLOBĚH DUSÍKU
zdrojem dusíku je atmosféra
většina organismů nedokáže přijímat volný vzdušný dusík
nejprve musí dojít k fixaci dusíku, tzn. jeho přeměně na dusičnany prostřednictvím některých mikroorganismů (hlízkové bakterie) nebo fyzikálně-chemických procesů (elektrické výboje za bouřky)
rostliny přijímají dusík ve formě nitrátových NO3- nebo amonných NH4+ iontů a využívají ho k tvorbě organických látek (proteinů a nukleových kyselin)
do těl živočichů se dusík dostává s potravou, z části je živočichy využit k tvorbě vlastních bílkovin, zčásti je vylučován močí
organický dusík z mrtvé organické hmoty je mikroorganismy a houbami přeměňován na amoniak, nitrifikační bakterie pak převádějí amoniak a na dusitany či dusičnany, denitrifikační bakterie redukují dusičnany na amoniak či přímo plynný dusík
člověk do koloběhu dusíku zasahuje především hnojením půd
Funkce mitochondrií, chloroplastu a cytoplazmy pro metabolické děje
CYTOPLAZMA
rosolovitá hmota – směs roztoků anorganických i organických látek
je slabě kyselá až neutrální
při povrchu buňky je větší hustota bez organel, uvnitř opačně
funkce
udržuje tvar buňky
zajišťuje výměnu látek s okolím, transport živin uvnitř buňky
biochemické pochody – anaerobná glykolýza, částečná přeměna bílkovin
SEMIAUTONOMNÍ ORGANELY
-
původně samostatné prokaryotní organismy
-
udržují se dělením stávajících organel
-
mají vlastní genetický aparát – DNA + ribozómy (DNA je kruhová a ribozómy jsou prokaryotického typu)
Mitochondrie
funkce – dýchání (Krebsův cyklus, tvorba ATP)
v rostlinné i živočišné buňce
-
vnitřní prostor mitochondrie se nazývá matrix
PLASTIDY
pouze u rostlin, obsahují barviva
ohraničeny dvojitou membránou
chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty
-
chloroplasty
-