10. Energie

KOLOBĚH UHLÍKU

• uhlík z atmosféry je ve formě oxidu uhličitého pohlcován zelenými rostlinami a prostřednictvím fotosyntézy zabudován do organické hmoty

• uhlík se podílí na toku energie v ekosystémech – energie je zpravidla uložena v makroergních vazbách uhlíkatých sloučenin

• organicky vázaný uhlík je zčásti organismy prodýchán (vzniká opět oxid uhličitý) a část se hromadí ve formě odpadních produktů a masy odumřelých zbytků, které jsou dále zpracovány reducenty (opět se uvolňuje oxid uhličitý)

• hlavní mobilní zásobárnou uhlíku na Zemi jsou oceány (jsou rozpustný ve vodě), kde je využíván fytoplanktonem k fotosyntéze

• přesuny uhlíku mezi atmosférou a oceánem se uskutečňují prostřednictvím srážek a dále difuzí přes hladinu

KOLOBĚH KYSLÍKU

• zásoby kyslíku jsou v atmosféře neustále doplňovány fotosyntézou zelených rostlin

• organismy je spotřebováván při dýchání a při rozkladu jejich odumřelých těl (oxidační procesy)

• z atmosféry proniká kyslík také do vody a do půdy, koloběh ovlivňuje i člověk (spalování fosilních paliv)

KOLOBĚH DUSÍKU

• zdrojem dusíku je atmosféra

• většina organismů nedokáže přijímat volný vzdušný dusík

• nejprve musí dojít k fixaci dusíku, tzn. jeho přeměně na dusičnany prostřednictvím některých mikroorganismů (hlízkové bakterie) nebo fyzikálně-chemických procesů (elektrické výboje za bouřky)

• rostliny přijímají dusík ve formě nitrátových NO3- nebo amonných NH4+ iontů a využívají ho k tvorbě organických látek (proteinů a nukleových kyselin)

• do těl živočichů se dusík dostává s potravou, z části je živočichy využit k tvorbě vlastních bílkovin, zčásti je vylučován močí

• organický dusík z mrtvé organické hmoty je mikroorganismy a houbami přeměňován na amoniak, nitrifikační bakterie pak převádějí amoniak a na dusitany či dusičnany, denitrifikační bakterie redukují dusičnany na amoniak či přímo plynný dusík

• člověk do koloběhu dusíku zasahuje především hnojením půd

Funkce mitochondrií, chloroplastu a cytoplazmy pro metabolické děje

CYTOPLAZMA

• rosolovitá hmota – směs roztoků anorganických i organických látek

• je slabě kyselá až neutrální

• při povrchu buňky je větší hustota bez organel, uvnitř opačně

• funkce

• udržuje tvar buňky

• zajišťuje výměnu látek s okolím, transport živin uvnitř buňky

• biochemické pochody – anaerobná glykolýza, částečná přeměna bílkovin

SEMIAUTONOMNÍ ORGANELY

• původně samostatné prokaryotní organismy

• udržují se dělením stávajících organel

• mají vlastní genetický aparát – DNA + ribozómy (DNA je kruhová a ribozómy jsou prokaryotického typu)

Mitochondrie

• funkce – dýchání (Krebsův cyklus, tvorba ATP)

• v rostlinné i živočišné buňce

• vnitřní prostor mitochondrie se nazývá matrix

PLASTIDY

• pouze u rostlin, obsahují barviva

• ohraničeny dvojitou membránou

• chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty

  1. chloroplasty