11-Jednobuněční-živočichové-a-Diblastica
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Diblastica
Dva zárodečné listy – ektoderm a entoderm (houbovci je ale nemají)
Mnohobuněční – diferenciace buněk!
Nejjednodušší bezobratlí
Většina žije v dospělosti přisedle, někdy tvoří kolonie
Vločkovci
Mořští živočichové
Nelze určit souměrnost!
Tělo = nepravidelná placička
Jednoduchá stavba
Svrchní = hřbetní = dorzální epitel bičíkatých buněk
Spodní = břišní = ventrální epitel – bičíkaté buňky, sekreční buňky žlaznaté a vstřebávací
Fagocytóza, trávicí enzymy
Příčné dělení, pučení
Trichoplax
Houby (Porifera)
Převážně mořské, ale i ve sladkých vodách
Dospělci přisedlí
Asymetrické tělo – nelze určit souměrnost
Stavba:
Úzce otevřený vak - pohárek
Chybí specializované orgány a tělní soustavy, pouze specializované buňky!
Stěny proděravělé – póry (ostie) – přívodní otvůrky
Dutina = spongocoel
Límečkové buňky s bičíkem = choanocyty
Příjem potravy – vystýlá entoderm, udržení pohybu vody
Připomínají trubénky!
Amébocyty – fagocytóza, nitrobuněčné trávení
Spongoblasty – vylučují pevná a pružná spodinová vlákna (endoskelet)
Skleroblasty – vylučují jehlice (sklerity) z CaCO3 či SiO2 – opora těla (endoskelet)
Archeocyty – rozmnožování, přeměna na různé typy buněk
porocyty – buňky s kanálkem (ostiemi) vedoucím do oscula
Ostie – otvory propojení oscula s vnějším prostředím, nasávání vody
2 vrstvy buněk
Mezoglea – rosolovitá mezibuněčná hmota spojující obě epiteliální vrstvy
V ní: buňky rozvádějící živiny, pohlavní buňky, náhradní buňky
Buňky vytvářející jehlice z anorganických látek (skleroblasty) nebo produkují rosolovitou hmotu – spongin – spongoblasty
Rozptýleny v ní nervové buňky
Typy: askonní, sykonní, leukonní
Potrava:
Mikroskopická
Vyvrhovací otvor – osculum
Intracelulární trávení!!!
Rozmnožování:
Vlastně nemají zárodečné listy
Nepohlavně – pučením
Vnější pučení – noví jednici, kolonie
Vnitřní pučení – gemule (kulovité útvary obsahující nerozlišené zárodečné buňky a vnější izolační obal tvořený jehlicemi – pro nepříznivé podmínky)
U sladkovodních! Přes zimu
Pohlavně – vnitřní oplození, hermafroditi
Spermie tou samou cestou co potrava
Pohyblivá larva (amfiblastula), přisedá
Zástupci:
Houby vápenaté
Mořské druhy s jehlicemi z CaCO3
Houba vošinatá
Houby křemité
Křemitá kostra – jehlice z SiO2
Houba pletená – Venušin pohár
Houby rohovité
Kostra – oxid křemičitý, spongin
Houba mycí – předchůdce umělých hub
Houba koňská
Huba pohárová – Neptunův pohár
Sladkovodní – houba rybniční, houba říční
Žahavci (Cnidaria)
Mořští i sladkovodní
Paprsčitě (radiálně) souměrní, stadium gastruly
Stavba:
Vakovité vodní tělo s chapadly
Buňky epitelů více rozlišené a přizpůsobené
Jednoduché orgány
Rosolovitá vrstva – mezoglea – mezi entodermem a ektodermem
Žahavé buňky (cnidocyty, knidoblasty) – obrana, lov – vymrštitelné vlákno, jedovaté látky neurotoxiny př. hypnotoxin
Kostra: exo i endoskelet z CaCO3 či koralinu (korálnatci)
Svaly – myoepitelové buňky, myofibrily!
Dýchání – celý povrch těla
Cévní soustava nevyvinuta
Difuzní nervová soustava – rozptýlená síť neuronů u polypovců, bez ganglií, vzruchy se šíří všemi směry!
Kruhová nervová soustava – u medúz
Rozmnožování – hermafroditi i gonochoristi
Nepohlavně – dělení (sasanky), vnější pučení – kolonie
Pohlavní – oplození vnitřní i vnější
metageneze