27.Vztahy mezi organismy a prostředím

27. VZTAHY MEZI ORGANIZMY A PROSTŘEDÍM

EKOLOGIE = nauka o vztahu mezi organismy a neživou přírodou a prostředím a mezi organismy navzájem

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – životní prostředí = věda o prostoru, který svými vlastnostmi umožňuje v něm žít

• pojem zavedl Ernst Haeckel v roce 1869

• organismus je otevřený systém (výměna energií, látek, informací)

• důležitá schopnost

  • adaptace = přizpůsobování se novým podmínkám

  • tolerance = schopnost daného organismu vyrovnávat se s působením ekologických činitelů

    • Liebigův zákon minima: „Organismus není silnější než nejslabší článek v řetězci jeho ekologických požadavků.“

    • Shelfordův zákon tolerance: „Každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe v prostředí prospívá, působí-li vnější vlivy v rozsahu optimálních hodnot.“ (viz ekologická valence)

• životní podmínky:

  • abiotické (světlo, teplo, voda, vzduch, horniny/půda)

  • biotické (ostatní organismy a vztahy s nimi)

• rozdělení podle předmětu studia

• obecná – shrnuje a zobecňuje ekologické souvislosti a zákonitosti (závazné i pro člověka)

• krajinná – důležitá pro obnovu zemského povrchu zdevastovaného průmyslovou činností

• globální

• speciální- rostlinná, živočišná, mikroorganismů…

• úrovně studia

• autekologie (na úrovni jedince)

• demekologie (na úrovni populací)

• synekologie (na úrovni společenstev a ekosystémů)

• environmentalistika = velmi mladá věda, která se oddělila od ekologie, studuje společenské, technické a ekonomické otázky týkajícího se životního prostředí, které vytváří člověk

Základní ekologické pojmy

• jedinec = schopen samostatného života

• druh = jedinci, kteří se mohou mezi sebou plodně rozmnožovat

• populace = soubor jedinců daného druhu v daném čase na daném místě a v rámci populace se rozmnožují

• společenství (biocenóza, fytocenóza) = všechny organismy provázané určitými vztahy na daném místě

• ekosystém = společenstvo + neživá příroda

• biomy = soubor ekosystému na určitém území pod vlivem obdobného podnebí

• ekologická nika = souhrnné prostorové a funkční zařazení organismu do ekosystému (úloha organismu ve vztahu k jiným druhům a faktorům životního prostředí)

• zahrnuje soubor všech faktorů prostředí, které daný organismus využívá pro průběh svých životních funkcí

• stanoviště (biotop) = prostor, který obsazuje určitý organismus

• naleziště (lokalita) = biotop, kde byl organismus konkrétně prokázán

• areál výskytu = soubor biotopů s ekologicky vhodnými vlastnostmi pro daný druh

  • kosmopolit – široký areál výskytu

  • endemit – malý areál výskytu

    • neoendemit = druh vzniklý ve čtvrtohorách, vznikl izolací populace po ústupu glaciálu, všechny endemity v ČR (např. bedrník skalní, hořeček český, jeřáb sudetský, tučnice česká)

    • paleoendemit = vývojově starý druh, vznikl ve třetihorách nebo dříve (např. jinan dvoulaločný, hatérie novozélandská, sekvojovec obrovský)