27.Vztahy mezi organismy a prostředím
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
(společné hnízdění ptáků, dočasné spojení pštrosů a zeber) KOMENZALISMUS + 0 soužití pro jeden druh nezbytné, druhý není závislý ani poškozen
(epifytní rostliny využívají oporu stromů, hyeny dojídají po lvech) MUTUALISMUS + + soužití nezbytné pro obě populace, oběma prospěšné, trvalá vazba, koevoluce (hlízkové bakterie + bobovité rostliny) KONKURENCE – – vzájemné soutěžení o zdroje, mezidruhová i vnitrodruhová
(káně a poštolka soupeří o drobné hlodavce) PREDACE + – vztah dravec a kořist, udržuje se rovnovážný stav mezi oběma populacemi (králík a rys) PARAZITISMUS + – vztah parazit a hostitel, parazit žije na úkor hostitele, ale nezabíjí ho, parazit je zpravidla menší, vztah dlouhodobější AMENZALISMUS – 0 jedna populace vytváří látky, které omezují populaci druhou
(trnovník akát a semenáčky jiných rostlin, toxiny sinic a ryby)
SPOLEČENSTVA
soubory populací různých druhů na určitém biotopu
fytocenóza, zoocenóza (příp. i dílčí společenstva)
ráz společenstva určuje dominantní populace
stratifikace společenstva
v prostoru
svislé (vertikální) – patra (např. patra v lese: kořenové, mechové, bylinné, keřové, stromové)
vodorovné (horizontální) – rozdíl mezi středem a okrajem společenstva – důležité jsou i ekotony (= hraniční pásma mezi biocenózami)
v čase
postupné využití daného prostoru
sezónní změny v závislosti na změnách teploty, vlhkosti, dostupnosti světla…
vztahy ve společenstvu
složité vzájemné závislosti mezi populacemi (uplatňují se opět vztahy vnitrodruhové i mezidruhové)
sukcese společenstva = dlouhodobé změny ve společenstvu směřující k vytvoření stability za daných podmínek
primární – na zcela neosídlených biotopech (nově vzniklý ostrov)
sekundární – na již osídlených, ale narušených biotopech (les po požáru)
klimax = relativně ustálené konečné společenstvo vzniklé sukcesí
stabilita společenstva
je dána dlouhodobým vývojem
faktory stability
biodiverzita – druhová pestrost (dvě složky: diverzita = počet druhů, disparita = počet tělních plánů a jejich rozdílnost)
zachování podmínek biotopu
přírodní × umělé (člověkem vytvořené) biocenózy
Ekosystém
biocenóza + biotop (úzké sepětí)
může mít různý rozsah (studánka × tropický deštný les)
přírodní ekosystém
schopné autoregulace – dynamická rovnováha, udržují stabilitu, při částečném narušení možnost obnovy
schopné vývoje – adaptace na změny podmínek
vysoká biodiverzita
velká složitost potravních vztahů
dnes velmi vzácné
umělé ekosystémy
dnes nejčastější
nestabilní, neschopné autoregulace
nutné zásahy a udržování člověkem (dodávání energie)
druhově chudé – často monokultury (např. kukuřičné pole, smrkový les)
dočasně vysoká produktivita
POTRAVNÍ ŘETĚZCE
energie světelného záření, poutaná prostřednictvím zelených rostlin do chemických vazeb, je v rámci ekosystému postupně uvolňována
tvořeny druhy, které jsou na sobě potravně závislé (propojené energeticko-potravními vztahy)
na jednotlivých potravních úrovních zůstává vždy větší část energie nevyužita a jen menší část energie slouží pro výstavbu těla