27.Vztahy mezi organismy a prostředím
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
oxid uhličitý (CO2)
produkován dýcháním organismů, činností sopek, spalovacími procesy
nutný pro fotosyntézu
dusík (N2)
přímo využitelný pouze některými bakteriemi
adaptace na nedostatek kyslíku
rostliny: dýchací kořeny, aerenchymatická pletiva
živočichové: pokles parciálního tlaku O2 s nadmořskou výškou, adaptace druhové, fyziologické (např. svišť horský, orel skalní)
problémy lidí ve vysokohorském prostředí
akutní horská nemoc: obvykle ve výškách 3000–6000 m. n. m.
výškový plicní otok (dochází ke hromadění tekutiny v plicní tkáni a v plicních sklípcích – způsobeno únikem vysokomolekulárních bílkovin a krevních tekutin do alveolárního prostoru)
výškový mozkový otok (vzniká nahromaděním tekutin v mozkové tkáni, dochází k nervovým poruchám a bezvědomí, hrozí smrt!)
VODA
zabírá 2/3 povrchu Země
z celkového množství pouze 3 % sladká voda – z těchto 3 % jsou 2 % v ledovcích
vodní prostředí
limitující faktor = obsah kyslíku, slanost
intenzita slunečního záření podstatně nižší
vlastnosti se mění během roku, dne a noci
tlak – přímo úměrný hloubce
hustota – 775× větší než u vzduchu (→ větší nosnost, menší pohyblivost, vliv na tvar těla
propustnost světla – množství světla závisí na hloubce a množství planktonu
adaptace na život v hloubce:
rostliny – barviva pro pohlcování modré, fialové a zelené části spektra
živočichové – např. světélkující orgány
voda a suchozemské organismy
živočichové (příjem: pitím, z potravy, metabolismus, výdej: pocením, dýcháním, močí, výkaly)
velké ztráty vody – odpařování z povrchu těla, dýchacími orgány, trávicí soustavou (výměšky trávicích žláz), vylučovací soustavou
omezení ztrát – kutikula, zrohovatělá pokožka, malé dýchací otvory (dýchací orgány uvnitř těla), vstřebávání vody v poslední části trávicí soustavy, tvorba hypertonické moči
například velbloud: omezené pocení (pocení od 40 °C), hustá kožešina, velmi hustá moč, velmi suchý trus, za nepříznivých podmínek vydrží bez vody i několik měsíců
rostliny (příjem hlavně kořeny)
vodní rostliny = hydrofyty (leknín, stulík, vodní mor, bublinatka…)
vlhkomilné rostliny = hygrofyty (slabá kutikula, žádné chlupy, rostou na vlhkých, bažinatých půdách – blatouch, orobinec)
střední nároky = mezofyty – mírně vlhké půdy (většina rostlin)
suchomilné rostliny = xerofyty (silná kutikula – jehličnany, silné ochlupení – divizna)
sukulenty (redukované listy, zásobárna vody, změněný metabolismus)
PŮDA
vznik zvětráváním litosféry (matečné horniny)
zdroj většiny anorganických živin
složka pevná, plynná, kapalná
fyzikální vlastnosti půdy
pórovitost – závisí na velikosti částic
sorpční schopnost – schopnost půdních částic vázat vodu a ionty (zvyšuje se obsahem humusu)
teplota – na povrchu kolísá, v hloubce se příliš nemění (s přibývající hloubkou se teplotní křivka zplošťuje)
obsah iontů má vliv na
kyselost půdy (pH): kyselé půdy, zásadité půdy (viz dále)
slanost půdy – zasolení omezuje příjem živin (→ halofyty – adaptace na vyšší obsah solí v půdě, např. jitrocel přímořský, solnička přímořská, hvězdnice slanistá)