4. Buňka

b) fagocytóza
• buňka vytvoří panožky (plazmatické výběžky), jimiž obklopí větší částici a uzavře ji do nově vzniklého měchýřku
• spojením s lysozomy se do měchýřku dostávají enzymy, které částici rozloží, pohlcování pevných částic

EXOCYTÓZA

• opak endocytózy
• exocytový měchýřek vytvořený uvnitř buňky splyne s cytoplazmatickou membránou a jeho obsah je vyloučen do okolí
• buňka vylučuje látky odpadní, škodlivé nebo látky, které mají v organismu určité funkce (např. hormony)

OSMOTICKÉ JEVY V BUŇCE

• osmotické jevy jsou způsobeny osmózou - pronikáním molekul vody přes cytoplazmatickou membránu

• izotonické prostředí - má stejnou koncentraci rozpuštěných látek jako buněčná šťáva
- nedochází k nasávání ani ztrátě vody

Buňka v hypertonickém prostředí

• hypertonické prostředí = prostředí s vyšší koncentrací rozpuštěných látek (s vyšší osmotickou hodnotou), než je koncentrace uvnitř buňky
• buňka ztrácí vodu a smršťuje se

a) rostlinná buňka
• je díky buněčné stěně pevná
• nastává plazmolýza - zmenší se jen buněčný obsah a cytoplazmatická membrána se odloučí od buněčné stěny

b) živočišná buňka
• nastává plazmorýza - smršťuje se celá

Buňka v hypotonickém prostředí

• hypotonické prostředí = prostředí s nižší koncentrací rozpuštěných látek (s nižší osmotickou hodnotou), než je koncentrace uvnitř buňky
• buňka nasává vodu a zvětšuje svůj objem

a) rostlinná buňka
• je díky buněčné stěně pevná, a proto nepraskne
• v buňce se v důsledku příjmu vody zvětšuje vakuola, tlak protoplastu na buněčnou stěnu se nazývá turgor (díku turgoru získává rostlina potřebnou pevnost; nadměrná ztráta vody vede k poklesu turgoru a rostlina vadne)

b) živočišná buňka
• nastává plazmoptýza - buňka praská
• plazmoptýza u červených krvinek se nazývá hemolýza