4. Buňka

1. PLAZMIDY

• malé, do kruhu uzavřené molekuly DNA obsahující geny, které nejsou nezbytné pro přežití, nesou dplňkové informace
• nesou např. geny nesoucí informace o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů
• využívají se v genetickém inženýrství ke vnášení cizorodé genetické informace do buněk

1. DALŠÍ

• bičíky - pohyblivá vlákna na povrchu, mají odlišnou stavbu než u eukaryotických buněk, 1-4
• fimbrie – vychlípeniny cytoplazmy, nepohyblivá vlákna na povrchu
• kapsuly - slizovité obaly

EUKARYOTICKÁ BUŇKA

• velikost eukaryotické buňky je zhruba 10 - 100 µm
• od prokaryotické buňky se liší strukturou jádra a jaderných chromozomů, obsahem membránových organel
• stavba eukaryotické rostlinné a živočišné buňky je v základních rysech stejná - liší se přítomností plastidů, buněčné stěny a vakuol u rostlinné a lysozomů u živočišné buňky
• buňky hub spojují znaky rostlinných i živočišných - mají buněčnou stěnu, jejich hlavní chemickou složkou (na rozdíl od rostlin) je chitin, neobsahují plastidy (až na výjimky)

Stavba eukaryotické buňky

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

• izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího, dynamicky fluidní

• má stejnou strukturu jako membrána prokaryotické buňky

• má podobné složení a funkci jako u prokaryotické buňky

• glykokalix - ochranný plášť povrchu buňky tvořený oligosacharidy

JÁDRO (NUCLEUS, KARYON)

• buňky mohou být jednojaderné, mnohojaderné (sval. vlákna, osteoplasty) a bezjaderné

• od okolní cytoplazmy je ohraničeno dvojitou jadernou membránou s póry

• vnitřek jádra je vyplněn karyoplazmou = cytoplazma uložena v jádře; polotekutou hmotou, v níž se nacházejí vláknité útvary chromozomy (každá buňka má konkrétní počet chromozomů) obsahující DNA za normálních okolností je chromatin rozvinutý, při dělení se barví, mění;

• obsahuje jaderné díry – komunikace jádra s vnějším prostředím, přesun nukleotidů, živin

• v jádře se také nachází jedno nebo více jadérek - dochází v nich k syntéze ribozomální RNA (rRNA), zahajuje buněčné dělení

• protoplazma = představuje veškerý obsah buňky, zahrnuje cytoplazmu a karyoplazmu (plazmu buněčného jádra); termín protoplazma zavedl v roce 1839 Jan Evangelista Purkyně

• nositel genetické informaci DNA, řídí metabolické procesy

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM

• membránový systém plochých váčků a kanálků

• probíhá zde úprava bílkovin z ribozomů

• drsné ER - má na některých svých membránách připojeny ribozomy, funkcí je syntéza bílkovin

• hladké ER - je bez ribozomů, funkcí je syntéza glykolipidů

RIBOZÓMY

• bílkovinová tělíska obsahující ribozomovou RNA, jsou složeny ze dvou nestejných podjednotek

• existují volné nebo vázané na endoplazmatické retikulum

• zúčastní se syntézy bílkovin (proteosyntézy)

• jsou větší než u prokaryot, jejich sedimentační koeficient je 80