4. Buňka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PLAZMIDY
• malé, do kruhu uzavřené molekuly DNA obsahující geny, které nejsou nezbytné pro přežití, nesou dplňkové informace
• nesou např. geny nesoucí informace o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů
• využívají se v genetickém inženýrství ke vnášení cizorodé genetické informace do buněk
DALŠÍ
• bičíky - pohyblivá vlákna na povrchu, mají odlišnou stavbu než u eukaryotických buněk, 1-4
• fimbrie – vychlípeniny cytoplazmy, nepohyblivá vlákna na povrchu
• kapsuly - slizovité obaly
EUKARYOTICKÁ BUŇKA
• velikost eukaryotické buňky je zhruba 10 - 100 µm
• od prokaryotické buňky se liší strukturou jádra a jaderných chromozomů, obsahem membránových organel
• stavba eukaryotické rostlinné a živočišné buňky je v základních rysech stejná - liší se přítomností plastidů, buněčné stěny a vakuol u rostlinné a lysozomů u živočišné buňky
• buňky hub spojují znaky rostlinných i živočišných - mají buněčnou stěnu, jejich hlavní chemickou složkou (na rozdíl od rostlin) je chitin, neobsahují plastidy (až na výjimky)
Stavba eukaryotické buňky
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA
izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího, dynamicky fluidní
má stejnou strukturu jako membrána prokaryotické buňky
má podobné složení a funkci jako u prokaryotické buňky
glykokalix - ochranný plášť povrchu buňky tvořený oligosacharidy
JÁDRO (NUCLEUS, KARYON)
buňky mohou být jednojaderné, mnohojaderné (sval. vlákna, osteoplasty) a bezjaderné
od okolní cytoplazmy je ohraničeno dvojitou jadernou membránou s póry
vnitřek jádra je vyplněn karyoplazmou = cytoplazma uložena v jádře; polotekutou hmotou, v níž se nacházejí vláknité útvary chromozomy (každá buňka má konkrétní počet chromozomů) obsahující DNA za normálních okolností je chromatin rozvinutý, při dělení se barví, mění;
obsahuje jaderné díry – komunikace jádra s vnějším prostředím, přesun nukleotidů, živin
v jádře se také nachází jedno nebo více jadérek - dochází v nich k syntéze ribozomální RNA (rRNA), zahajuje buněčné dělení
protoplazma = představuje veškerý obsah buňky, zahrnuje cytoplazmu a karyoplazmu (plazmu buněčného jádra); termín protoplazma zavedl v roce 1839 Jan Evangelista Purkyně
nositel genetické informaci DNA, řídí metabolické procesy
ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM
membránový systém plochých váčků a kanálků
probíhá zde úprava bílkovin z ribozomů
drsné ER - má na některých svých membránách připojeny ribozomy, funkcí je syntéza bílkovin
hladké ER - je bez ribozomů, funkcí je syntéza glykolipidů
RIBOZÓMY
bílkovinová tělíska obsahující ribozomovou RNA, jsou složeny ze dvou nestejných podjednotek
existují volné nebo vázané na endoplazmatické retikulum
zúčastní se syntézy bílkovin (proteosyntézy)
jsou větší než u prokaryot, jejich sedimentační koeficient je 80