4-Rostlinná-pletiva-vegetativní-orgány
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rostlinná pletiva, vegetativní orgány rostlin
Rostlinná pletiva
Pletivo
soubor buněk stejného tvaru, stavby, (původu), přizpůsobené k plnění určité funkce
tvoří těla vyšších rostlin
analogií tkání u živočichů
Předtím:
Jednobuněčné
Kolonie, cenobia (váleč koulivý)
stélku (thallus) - řasy mají nerozlišenou
Věda histologie
Idioblasty – buňky lišící se od ostatních buněk v pletivu
Klasifikace:
1) Podle způsobu vzniku
Pravé – vznik dělením buněk na buňky dceřiné, zůstávají navzájem spojené
Nepravé – vznik druhotným seskupením původně volných buněk (např. plektenchym – plodnice hub, stélky lišejníků a červených řas, pseudoparenchym)
2) Podle schopnosti dělení
Dělivá (meristematická) – zachovaná schopnost dělení, dokončí buněčný cyklus (kambium, felogen)
Trvalá (definitivní)
Vznik činností dělivých pletiv
Skládají se z funkčně diferencovaných-rozlišených buněk, které ztratily schopnost se dělit (kvůli DNA či špatným podmínkám)
Nedokončí buněčný cyklus
3) Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny
Parenchym
Nejhojnější typ rostlinného pletiva
Buňky - cca stejná výška, šířka i délka nebo trochu protáhlé
Živé buňky
Neztloustlé – tenká buněčná stěna
Např. kořenové vlášení
Interceluláry (mezibuněčné prostory) – v místě styku 3 a více buněk
Typy:
Palisádový parenchym – asimilační pletivo listu
Houbovitý parenchym
Aerenchym – parenchym vodních a bahenních rostlin
Rozsáhlá soustava mezibuněčných prostor, řídké pletivo – hromadění vzduchu
Urychlení vedení vzdušného kyslíku do podzemních částí rostliny
Prosenchym
Protáhlé buňky, zešikmené přihrádky
Tenkostěnné, starší tlustostěnné
bez mezibuněčných prostor!
V cévních svazcích - vodivá funkce, tvoří kambium
Hydrenchym – zásobárna vody př. u kaktusů
Mezenchym
Merenchym
Kolenchym
Mechanické pletivo
Živé buňky, hl. v mladých rostoucích orgánech (řapíky, obvod stonku), hodně u dřevin, málo u vodních rostlin
Ztloustlé stěny v určitých místech
Rohový kolenchym – v rozích
deskový kolenchym – ve stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu
mezerový kolenchym – v místech styku s intercelulárami
Sklerenchym
Zpevňovací (mechanické pletivo)
Nemá interceluláry
Buňky propojeny plasmodesmy (kanálky)
Silně ztloustlé buněčné stěny - obvykle nemají živý obsah! (odumírají a plní se vzduchem – len, konopí)
Sekundární buněčná stěna (často z ligninu)
dále v peckovicích, cévních svazcích
nejvíce u dřevin! nejméně u vodních
4) PODLE FUNKCE
Pletiva dělivá = meristémy
Trvale či dočasně si zachovávají schopnost dělení buněk – vznik trvalých pletiv
Těsně přiléhající, malé, bez intercelulár
velké jádro, hodně cytoplazmy, intenzivní látková přeměna, nemají vakuoly
podle umístění:
zárodečný meristém – zárodek tvořený zárodečným meristémem (semena)
terminální (vrcholové) meristém – na všech vrcholech (vrchol stonku, konec kořene)
interkalární meristém – uprostřed stonku (stéblo s kolínky)