8, Rostlinná pletiva a orgány, tkáně organismů

c) provětrávací - zprostředkovávají výměnu látek s okolím

- umožňují výměnu plynu při fotosyntéze, dýchání, výparu

- nižší rostliny : difuze plynů buň. stěnou

- vyšší mají:

a) průduchy = ( stomata )

- ve všech částech zel. R, větš. na spodní

straně, obsahují chloroplasty

- vznik: rozdělení mateř. buňky na 2 dceřiné = svěrací => skulina

- otevírání a stahování závisí na množství vody - větší

množství =>průduch otevřen

- děj souvisí se změnou turgoru:

- velký výpar - turgor klesá - b. se oplošťují - uzavírá se štěrbina

- turgor stoupá - b. se napínají, zakřivují - štěrbina se otvírá

b) čočinky = lenticely

- pod pokožkou se diferencuje felogen, který produkuje tenkostěnné nezkorkovatělé b. => protrhnou pokožku => vznik lenticely

- přes léto otevřené, na podzim a na zimu zavřené

d) nasávací - soustava kořenových vlásků ( bez kutikuly, plastidů)

- buňky jsou tenkostěnné, aby mohly nasávat roztoky z půdy

- žijí pouze několik dní

- haustoria = nasávací pletiva u parazit. rostlin ( jmelí )

- nasávání živin z CS hostitele

e) vyměšovací - úloha vyměšování a hromadění produktů metabolismu

- samostat. b. = idioblasty

a) vodní skuliny ( hydatody )

- podobné průduchům, ale neuzavírají se

- slouží ke gutaci

b) medníky ( nektaria )- v květech, vylučují roztoky nektarů

c) mléčnice - mají v centrální vakuole mléčnou šťávu = latex

- latex má někdy využití ( kaučukovník )

- mákovité, hvězdnicovité

f) vodivá = soubor CS, které umožňují transport vody a roztoků

- vyvinuly se při přechodu rostlin na souš

- CS --- xylém = dřevní část - hadrom

- vede roztoky od spoda nahoru (transpirační proud)

- tvořen cévami ( = tracheje ) a cévicemi (= tracheidy)

= odumřelé b.

floém = lýková část - leptom

- vede produkty fotosyntézy ( = asimiláty ) asimilač. proudem z listů do : míst potřeby- vzrostné vrcholy míst ukládání - semena, hlízy

- tvořen sítkovicemi - živé tenkosť. b.

- s otvory, bezjaderné

- funkční pouze ve veg. období ( ucpání kalózou )

- CS vzniklé přeměnou prvot. mer. - uzavřené CS - stonek netloustne

- u většiny R se část prvot. mer. zachovává a vytváří druhot . mer. Kambium => vznik otevřených CS (produkuje druhot. L k obvodu a druh. D dostředu)

- stonek druhotně tloustne

- dřeviny :- aktivita kambia se během roku mění

- jaro - tenkost. b., pomalu rostou, velký průměr, světlé letokruhy

léto - tlustost. b., malý průměr, tmavší letokruhy

- čím jsou letokruhy hustší, tím je dřevo kvalitnější

- typy CS :

a) soustředné = koncentrické

---- lýkostředné ( leptocentrické ) - jednoděložné R

dřevostředné ( hadrocentrické ) - kapraďorosty

- uzavřené CS, mezi X a F není dělivé pletivo

b) paprsčité = radikální

- kořeny cévn. R, které netloustou