NIŽŠÍ ROSTLINY MECHOROSTY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
B) Pohlavní rozmnožování
Dojde-li ke zhoršení podmínek, jako je vysychání či snížení teploty, přechází řasy na pohlavní rozmnožování. V gametangiích vznikají redukčním dělením haploidní gamety. Ty mohou být buď morfologicky stejné, ale mají jiné pohlaví nebo pohlavní typ – izogamie – vyskytuje se to u zlativek. Také může nastat případ, kdy jsou samčí gamety menší než samičí, tomuto jevu se říká anizogamie. U oogamie je samičí buňka nepohybliví a obsahuje většinu látek, které budou využity po oplodnění vajíčkem. Samčí gameta většinou obsahuje jen genetickou informaci. Tak či tak, po oplození vzniká z haploidních gamet diploidní zygota.
Haploidní cyklus: Diploidní zygota se meioticky rozdělí, dochází ke vzniku gametofytu.
Haplo-diploidní cyklus: Z diploidní zygoty vyroste sporofyt, dojde k redukčnímu dělení, vzniknou haploidní meiospory, ty vyklíčí a vznikne haploidní gametofyt. Vyskytuje se jen u ruduch, chaluh a některých zelených řas. Vyskytuje-li se v rozmnožovacím cyklu sporofyt, dochází k rodozměně. Rodozměna může být buď izomorfní, kdy je gametofyt a sporofyt morfologicky stejný, nebo heteromorfní, kdy se liší.
Diploidní cyklus: Haploidní gamety vznikají jen ve specializovaných orgánech, jinak je celý cyklus diploidní. Vyskytuje se třeba u rozsivek.
Ekologie
Jsou primárními producenty organické hmoty i O2, navazují na ně další články potravního řetězce. Bentos je společenstvo rozsivek a parožnatek na povrchu dna. Perifyton je společenstvo nárůstových řas například na kamenech. Fytoplankton tvoří směs většinou jednobuněčných řas a sinic a obvykle se nachází v povrchových vrstvách stojatých vod. Tím tvoří vodní květ, který zhoršuje kvalitu vody. Řasy, které žijímimo vodní prostředí se nazývají aerofyta. Člověk využívá řasy jako potravu, léčiva či jako agar. Také se z nich získává jód (řasy se spálí a následně se z popela extrahuje jód)
Oddělení: Červené řasy (Rhodophyta)
Mají vláknitou nebo pletivnou stélku a nikdy u nich nenajdeme bičíkatá stádia. Podle podílu fotosyntetických pigmentů chlorofylu a, fykocyaninu a fytoeritrinu jsou buď temně zelené, zeleno modré či jasně červené. Nalézáme je převážně v mořích do hloubky 200m.
I přes absenci bičíkatých stádií jsou schopny se rozmnožovat pohlavně, spermatická buňka je připlavena pasivně vodou a oplodní ji. Jednobuněčné ruduchy se rozmnožují nepohlavně rozpadem na kousky, mnohobuněčné pomocí spor.
Porfyra – temně červená, Japonsko, Čína, suši, léčiva
Korálovka – korálové útesy
Gelidium – získává se z ní agar
Potěrka žabí símě (Batrachospermum) – sladkovodní ruducha, indikátor čisté vody
Oddělení: Zelené Řasy (Chlorophyta)
Jedná se většinou o sladkovodní druhy. Chloroplasty obsahují chlorofyl a, chlorofyl b, karoteny a xantofyly. Buněčná stěna je tvořena celulózou a zásobní látkou je škrob.