Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




NIŽŠÍ ROSTLINY MECHOROSTY

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (4.45 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Význam mechorostů

Mechorosty tvoří důležitou složku vegetačního krytu Země, osidlují i nepříznivá místa: severské oblasti, vysoká pohoří, rašeliniště. Dále chrání půdu před erozí a zadržují v ní vodu a slouží jako zdroj potravy býložravců v tundrách

Oddělení: Hlevíky (Anthocerophyta)
Mají lupenitou stélku, v níž jsou zanořena gametangia.

  • Hlevík

Oddělení: Játrovky (Marchantiophyta)

Mají lupenitou stélku se středním žebrem nebo stélku rozlišenou na lodyžku a dvouřadé lístky (většinou bez středního žebra).

  • Porostnice mnohotvárná – lupenitá, vidličnatě větvená stélka, „paraplíčka“

Oddělení: Mechy (Bryophyta)

Tvoří nejdokonalejší a druhově nejbohatší třída mechorostů (asi 15 000 druhů). Jejich stélka je rozlišená na kauloid, rhizoidy a fyloidy (lístky většinou spirálně uspořádány, střední žebro – střední žebro není vždy!). Mají lupenitý nebo vláknitý prvoklíček. Tobolka (výtrusnice) se otevírá víčkem, je kryta čepičkou (v ústí čepičky řada hygroskopických zubů, ty reagují na vzdušnou vlhkost a umožňují uvolňování spor a jejich rozšiřování větrem). Sporofyt je nezelený a závislý na gametofytu.

  • Rašeliníky – absence rhizoidů, lupenitý prvoklíček, lístky bez středního žebra

buňky lístků rozlišeny na bezbarvé hyalocysty (=hyalocyty, umožňují poutat velké množství vody, jsou mrtvé) a na zelené chlorocysty (=chlorocyty, (obsahují plastidy))

-rostou na vlhkých kyselých podkladech ve vyšších polohách

-jejich rostliny v dolní části odumírají, zatímco rostou v horní části, tak dávají vzniknout rašelině

Protože těsně nad rašeliništěm panuje bezvětří, musí si rašeliníky pomáhat vysokotlakou technologií. Při vysychání dochází ke zvýšení tlaku uvnitř tobolky až na 5 atmosfér. Když odletí víčko, dojde k vystřelení výtrusů rychlostí až 110 km/h, což jim umožní vylétnout do výšky okolo 20 cm, kde už jsou chyceny větrem a odneseny.

RAŠELINIŠTĚ

Oblasti napájené často jen dešťovou vodou, proto je v půdě málo živin, absence dusíku, půda je kyselá. Jsou tu nepříznivé podmínky pro dekompozitory, proto se spodní odumřelé části rostlin shromažďují a přetvářejí na rašelinu. Rašeliniště jsou domovem erikoidních a masožravých rostlin.

Dělení dle hydrologie:

a) ombrogenní – z hlediska vodního režimu jsou tato rašeliniště odkázána pouze na srážky
b) geogenní – rašeliniště otevřená i pro jiné zdroje vody než pouze srážky
Rostliny žijící v rašeliništích se adaptovaly na podmáčení, nedostatek živin, aciditu půdy.

Nebezpečí pramenící z vysoušení: změna chemismu, oxidace, rychlý rozklad organické hmoty, degradace ekosystému

  • Měříky – vlhké lesy, běžný objekt laboratorních cvičení

  • Bělomech sivý – indikátor dobrého stavu lesa

  • Dvouhrotec chvostnatý

  • Paprutka nicí

  • Ploník obecný

Témata, do kterých materiál patří