Seminární práce z biologie - ADHD

Vývoj označení této poruchy

Dříve se pro výše zmíněné příznaky používaly také termíny LDE (lehká dětská encefalopatie) nebo LMD (lehká mozková dysfunkce). Takové diagnózy jsou však v současnosti dávno přežité a z lékařského hlediska chybné. 5

Dnes je i v Česku běžně používaná zkratka ADHD, pocházející z americké klasifikace nemocí (DSM IV). Evropa se řídí Mezinárodní klasifikací nemocí (MKN-10). Ta v zásadě definuje dvě poruchy, které se ve svém výskytu často doplňují.

• porucha aktivity a pozornosti (označena kódem F 90.0)

• hyperkinetická porucha chování (F 90.1) 6

Obě dvě poruchy spadají pod tzv. hyperkinetické poruchy (F 90). Termín ADHD je používán především ve Spojených státech a do evropského prostředí pronikl proto, že většina relevantních výzkumů má svůj původ právě v USA.7

Zpochybňování konceptu ADHD

Z některých úst slýcháme zpochybňování celého konceptu ADHD. Někteří lidé používají argumenty typu: zlobivé děti existovaly vždycky…, lidé jsou různí a problémy nastávají, když tato různost není respektována institucemi, např. školou… tyto instituce (jako např. škola) jsou ze své povahy netolerantní a direktivní… moderní doba má na děti přehnané nároky…“ atd. V případě dětí s poctivě diagnostikováným ADHD jde o argumenty falešné. Neberou totiž v úvahu neurobiologii mozku postižených dětí.8

Někdy naopak slýcháme přímé útoky na postižené děti typu: „děti se nesoustředí proto, že nemají vypěstovanou vůli… je k nim třeba zaujímat pevné, direktivní, výchovné postoje… škola má za úkol děti nepozornosti odnaučit…“. Uvedená tvrzení opět poukazují na popírání neurobiologické povahy onemocnění. Lze potom snadno sarkasticky argumentovat analogií s jiným onemocněním mozku, např. poznamenat něco ve smyslu „ať se ti epileptici odnaučí těm křečím, vždyť se na to nedá koukat…“. Některé výroky jdou ještě hlouběji do rodin postižených dětí a zaujímají pseudomoralistní postoje, např.: „vůbec se nedivím, že v takové rodině mají tak roztěkané a divoké dítě…, jablka nepadají daleko od stromu…, oni jsou sociálně slabí a ještě (nebo právě proto!) mají nepozorné děti…“ atd. V těchto situacích „pseudoodborníci“ obviňují rodinu (rodiče) ze selhání, což v některých případech velmi komplikuje další spolupráci a vytváří podhoubí k dalším a dalším nedorozuměním.9

Typy ADHD

Existují tři typy. Typ převážně nepozorný, typ převážně hyperaktivní–impulzivní a kombinovaný typ.10

Typ převážně nepozorný je rovněž znám jako ADD, resp. porucha pozornosti, anglicky attention deficit disorder. Nejčastější je kombinovaný typ.11

Příčiny vzniku

„Děti s tímto syndromem se jeví jako nevychované, neukázněné a rozjívené. Z čehož lidé mohou usuzovat, že příčinou tohoto nevhodného chování je špatná výchova a neschopnost rodičů. Pravé příčiny, které mají vliv na vznik problému, spočívají ale v něčem jiném. Existuje jich mnoho a velmi často se kombinují.“12