Sinice, pletiva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
buněk, které schopnost se dělit již ztratily.
Rozdělení pletiv podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny:
a) Parenchym – tenkostěnné buňky s mnoha mezibuněčnými prostory
(intercelulárami):
- palisádový parenchym – rovnoběžně protáhlé buňky např. v listech
- mezenchym – kulovité buňky v mladých částech rostlin
- aerenchym – buňky s velkými mezibuň. prostory vyplněnými vzduchem u vodních
rostlin
b) Prozenchym – podélně protáhlé buňky s šikmými příčnými přehrádkami bez
mezibuněčných prostor, např. v cévních svazcích.
c) Kolenchym – tenkostěnné buňky nejčastěji ztloustlé v rozích, např. ve stoncích.
d) Sklerenchym – silně ztloustlé buněčné stěny prostoupené plazmodezmy, buňky
brzy odumírají a mají funkci mechanické opory, např. v dužině hrušky.
SYSTÉMY PLETIV - podle vykonávané funkce se u vyšších rostlin rozlišují 4 základní systémy pletiv:
1) PLETIVA DĚLIVÁ = MERISTÉMY
- buňky se neustále dělí a umožňují růst rostliny po celý život
- buňky jsou parenchymatické, malé, tenkostěnné s velkými jádry; rozlišují se:
a) primární meristém (prvotní dělivé pletivo) – vyskytují se ve vzrostném vrcholu
stonků, kořenů a v růstových zónách listů
b) sekundární meristém (druhotné dělivé pletivo) – vzniká obnovením dělivé
funkce trvalých pletiv a patří k nim:
- kambium – jeho činností vznikají druhotná vodivá pletiva dřevo a lýko
- felogen – jeho činností vzniká druhotná kůra (druhotné krycí pletivo)
- kalus – hojivé pletivo
4
2) PLETIVA KRYCÍ
- pokrývají povrch rostliny a chrání ji, zprostředkovávají výměnu látek s prostředím
a) Pokožka – tvořena jednou vrstvou buněk, které jsou ploché, dlaždicovité, bez